Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové
Památky

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Poslechněte si audio verzi článku
Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.
Aby se lidé naučili měřit čas, napřed museli porozumět přírodě. Základem pro měření času byl a je pohyb planety Země. Při jedné otočce kolem své osy se vystřídá den a noc, což byly nejstarší jednotky času. Pak Babyloňané rozdělili den i noc na dvanáct hodin, a přibližně 7000 let před naším letopočtem se na světě objevily první hodiny. Jaké?
 

Sluneční hodiny

Prvními hodinami na světě byly sluneční hodiny. Z doby před sedmi tisíci lety pocházejí patrně ty nejstarší, objevené v Německu či v Irsku, stejně ale měřili čas i Egypťané a Babylóňané. Konstrukce i přesnost slunečních hodin se postupně zdokonalovaly. Ve Science Centru TechmaniaPlzni se dozvíte, že asi ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Číňané zkonstruovali gnómon, astronomický přístroj, který pomocí stínu zobrazuje polohu slunce na nebeské sféře. Ten bývá běžnou součástí slunečních hodin, ale například sluneční hodiny před Vřídelní kolonádouKarlových Varech žádný gnómon nemají a ani nepotřebují. Ukazatelem času budete vy sami: když se postavíte na určené místo, váš stín na eliptickém ciferníku ukáže správný čas.

Naopak gnómonem bez hodin je Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí: pražský poledník ovšem ukazuje jen poledne, takže nejde o kompletní sluneční hodiny.
 

Nejzajímavější sluneční hodiny: nejstarší, nejvyšší, nejmenší i největší

I když už dávno umíme čas měřit jinak a hodiny jsou běžnou součástí mobilů, mikrovlnek a nejrůznějších spotřebičů, slunečním hodinám rozhodně neodzvonilo. V České republice byste jich napočítali více než čtyři tisíce, a to různých druhů, typů a stáří.

Ty nejstarší, anebo přinejmenším jedny z nejstarších, prý mají na chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, kde se na vystouplém kameni skoseném k jihu dochovalo torzo hodin z přelomu čtrnáctého a patnáctého století. O pár desítek let jsou mladší dvoje sluneční hodiny na opěrných pilířích kostela sv. JakubaTelči, ze stejné doby pochází i dvoje sluneční hodiny na opěrných pilířích kostela Božího Těla a sv. Ducha ve Slavonicích.

Naproti tomu téměř 350 metrů vysoký stožár vysílače Krašov u Bezvěrova na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje se v roce 2017 proměnil v gnómon největších slunečních hodin v České republice. Podle Agentury Dobrý den a její Knihy rekordů dokonce jde o největší sluneční hodiny na světě. Konstrukce vysílače sice není ideální (a ani hodiny neukazují přesně), ale Krašov vrhá na zem stín, který v zimních měsících měří několik kilometrů. S nápadem využít jej jako gnómon přišel pilot motorového padáku, který vysílač a jeho stín skvěle viděl z ptačí perspektivy. Sluneční hodiny jsou zajímavým astronomickým prvkem Manětínské oblasti tmavé oblohy, číselníky lemují silnici z Bezvěrova do Krašova.

V České republice najde i nejmenší sluneční hodiny na světě, a to v Hýslech v Jihomoravském kraji. Čas tu měří hned troje sluneční hodiny, a kromě zmenšeného modelu sluneční soustavy tu najdete i miniaturní sluneční hodiny s rozměry 9 x 9 milimetrů.

Nejvýše položené sluneční hodiny u nás pak objevíte na hoře KleťBlanském lese. Jsou vyrobené z kamene, mědi a stříbra, vznikly v roce 1974 a stojí v nadmořské výšce 1 038 metrů. Jsou multifunkční, takže určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které nabízejí.
 

Sluneční hodiny v Třešti ukazují letní i zimní čas

Vedle své umělecké hodnoty mají sluneční hodiny i dvě nevýhody: bez slunce „nejdou“ a také se nedají jen tak snadno přetočit ze zimního na letní čas. O jejich přetáčení už samozřejmě vznikla řada aprílových článků, ale například v Třešti na Vysočině se potížím elegantně vyhnuli. Zdejší sluneční hodiny ukazují jak zimní, tak letní čas. Osm metrů vysoký stožár na náměstí přitom zůstává na svém místě, přemisťují se jen číselníky zasazené do dlažby.
 

Hodinové vynálezy

Zatímco sluneční hodiny přežily do současnosti a jsou stále oblíbené, jiné vynálezy tak dlouhou životnost neměly. Třeba hodiny pro sluneční i měsíční svit s dvojím ciferníkem anebo vodní hodiny zvané klepsydra, což volně přeloženo z řečtiny znamená „zlodějka vody“. Ty nejstarší se objevily v Egyptě a Babylónii už v době 1500 před naším letopočtem.



Na přelomu letopočtu přišla doba přesýpacích hodin. Pro ně platilo, že čím byl jemnější jejich obsah, tím lépe měřily čas, a pode dobových předpisů nejlepší výsledek dávaly hodiny naplněné mramorovou moučkou devětkrát převařenou ve víně.

Zhruba ve třináctém století se v Evropě začaly používat mechanické kolečkové hodiny; běžné hodiny ale měly dlouho pevnou ručičku a pohyblivý ciferník, případně jedinou ručičku, která oběhla ciferník jednou za den. Minutovou ručičku přidal k hodinám roku 1577 Jost Bürgi, a to při výrobě hodin pro Tycha Brahe, zhruba o sto let později se pak objevila sekundová ručička, a v roce 1790 vyrobila společnost Jaquet–Droz a Leschot ve Švýcarsku první náramkové hodinky.


 

Tipy na zábavné hodinkové výlety

Bílá věž v Hradci Králové

Bílá věž v Hradci Králové

Renesanční Bílá věž je po dlouhé rekonstrukci nabízí jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Původně renesanční zvonice, dokončená v roce 1589. Součástí věže je třetí největší zvon v republice – zvon Augustin.

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd,  hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd, hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

Znáte naše raritní sluneční hodiny? Víte, které z nich jsou největší v České republice či na světě, které leží v nejvyšší nadmořské výšce anebo v jakém městě naleznete hodiny svou rozlohou nejširší? Přehled unikátních slunečních měřičů času vám přinášíme v dnešních tipech.

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly?

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly?

Nejznámější český orloj v Praze na Staroměstském náměstí určitě zná každý, ovšem po České republice je jich víc, než byste čekali. Tak například v Olomouci se každou celou hodinu objeví figurky dělníků a dalších poctivých pracujících, figurky žateckého orloje zase předvádějí práce ve chmelnicích, reliéf s motivy vesnického života se objevuje v Kryštofově Údolí. Jeden z nejnověji sestavených orlojů byste našli v Zašové. A to není zdaleka všechno. Pojďte s námi objevovat další rarity a kuriozity českých hodinářů!

České značky: příběh hodinek PRIM a výlety do míst, kde objevíte zajímavé hodiny

České značky: příběh hodinek PRIM a výlety do míst, kde objevíte zajímavé hodiny

Když se 11. 11. 2011 na minutu přesně v 11 hodin ve Šternberku otevřela Expozice času, pro město to znamenalo mnohem víc než pouhé otevření nového muzea. Vrátila se mu totiž pověst města hodin, o kterou přišlo po zrušení hodinářské expozice na zdejším hradě.

Děčínské hodinárium na zámku Děčín

Děčínské hodinárium na zámku Děčín

Na půdě děčínského zámku se zajímavými trámovými konstrukcemi krovu vznikla ve spolupráci s Českým spolkem horologickým expozice, která je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů, a výstavní galerie.

Dům hodin na Karlštejně

Dům hodin na Karlštejně

Ojedinělá procházka časem, zachycující vývoj hodinářského umění od 16. století až do novověku, od renesance po secesi. Muzeum se pyšní největší výstavou hodin v České republice. Z některých přístrojů jukají kukačky, na jiných se nad ciferníkem procházejí loutky.

Expozice Primek v Novém Městě nad Metují

Expozice Primek v Novém Městě nad Metují

V městském muzeu v Novém Městě nad Metují si prohlédnete hodinářskou expozici Primek, která mapuje historii hodinek, budíků a hodin značky PRIM vyráběných ve městě.

Radnice s orlojem a věží v Olomouci

Radnice s orlojem a věží v Olomouci

Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po 6 staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Orloj je zasazen do severní fasády radnice. Během prohlídky nahlédnete do kaple a věže, objednat si lze také návštěvu obřadní síně.

Mechanické hodinky Prim Manufacture 1949 z Nového Města nad Metují

Mechanické hodinky Prim Manufacture 1949 z Nového Města nad Metují

Historie hodinek PRIM z Nového Města nad Metují, sahá až do roku 1949, kdy se místní továrna začala specializovat na náramkové mechanické hodinky. Společnost ELTON hodinářská, a.s. je původní český výrobce hodinek, značka bývá označována rodinným stříbrem.

Radnice s hodinovou věží v Holýšově

Radnice s hodinovou věží v Holýšově

Budova radnice je historickou dominantou Holýšova. Stavba secesní radnice probíhala v letech 1926 – 1927. Dominantním prvkem radnice je hodinová věž.

Hodinová věž na zámku Mníšek pod Brdy

Hodinová věž na zámku Mníšek pod Brdy

Zámek v Mníšku pod Brdy má tři věže a prostřední z nich je vlastně místní rozhledna. Můžete vyjít po vřetenovém schodišti do zámecké hodinové věže a prohlédnout si krajinu z ptačí perspektivy.

Vrch Churáňov na Šumavě

Vrch Churáňov na Šumavě

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovský vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Labyrintárium Loučeň – první v České republice, jediné v Evropě

Labyrintárium Loučeň – první v České republice, jediné v Evropě

Jestliže hledáte něco, co nemá obdoby v Čechách, ba ani v Evropě, pak jste se ocitli na správné adrese. Přesně takovou raritou, kterou hledáte, ať už vědomě, či podvědomě, je labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Expozice času Šternberk

Expozice času Šternberk

Expozice času nabízí atraktivní, 14 miliard let trvající příběh od Velkého třesku k atomovým hodinám. Jedinečnými exponáty a interaktivními programy přispělo více než 20 českých a světových muzeí. Přijďte se pobavit i poučit. Uvidíte, že v Expozici času ve Šternberku běží čas rychleji.

10 tipů, kde si prohlédnete zajímavé orloje aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů, kde si prohlédnete zajímavé orloje aneb ve stínu i na výsluní

Když se řekne orloj, zřejmě si vybavíte hlavně ten nejznámější a také největší, na který se jezdí s nadšením dívat lidé z celého světa: orloj na Staroměstské radnici v Praze. Orlojů ale je v naší zemi víc a téměř každý rok se objeví nějaký nový. Není se čemu divit, šikovné ruce, fantazie a vynalézavost jejich tvůrců a našich řemeslníků zřejmě nemá meze!

Stará radnice v Brně

Stará radnice v Brně

Obdivovat vzácný gotický portál, nahlédnout do freskového sálu, vystoupat na věž, kochat se pohledem na celé Brno. Zastavit se na Staré radnici stojí za to!

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

Výška šest metrů, váha pětadvacet tun, a k tomu spousta nepublikovatelných přezdívek: to je černý orloj na náměstí Svobody v Brně. Stojí tu od roku 2010 a od samého začátku budil rozruch. Budí ho dodnes, ale jisté je, že je jedinečný a v žádném jiném městě nic podobného nemají. Anebo přece…?

Semilský orloj

Semilský orloj

Semilský orloj se nachází přímo v domovském areálu firmy Fabrika 1861 v Semilech.

Interaktivní expozice Město hodinek

Interaktivní expozice Město hodinek

V prostorách Spolkového domu na Husově náměstí (za informačním centrem) můžete navštívit interaktivní sál, který se věnuje nejen hodinkám PRIM, ale zároveň zábavnou formou seznámí vás i vaše ratolesti s historií měření času a vývojem samotných časových měřidel.

Kavárna v Království času Protivín

Kavárna v Království času Protivín

Příjemné posezení čeká na každého hosta v klidném prostředí kavárny, nebo na venkovní terase. Denně můžete ochutnat vynikající dezerty cukrářů z našeho regionu a kvalitní kávu z nedaleké pražírny.

Strážci času

Strážci času

Stálá expozice hodin a hodinových strojků v Kroměříži.

Brněnský orloj – mechanická nábojnice z africké žuly

Brněnský orloj – mechanická nábojnice z africké žuly

Hodinový stroj je naprostým unikátem. Šestimetrová černá moderní časomíra z leštěné africké žuly, dovezené až z Jihoafrické republiky, má připomínat střelu.

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Meterologická stanice Churáňov

Meterologická stanice Churáňov

Jedna z nejznámějších meteorologických stanic u nás byla postavena roku 1952 na stejnojmenném vrcholu v blízkosti lyžařského areálu Zadov. Provozovatelem meteostanice je ČHMÚ.

Replika orloje v Kadani

Replika orloje v Kadani

V Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka stojí replika Staroměstského orloje. Oproti originálu je jednou tak velký – měří přes pět metrů a váží více než pět tun. Kadaňský orloj však nemá pohyblivá kolečka, jedná se o kovovou sochu.

Libušská meteorologická observatoř ČHMÚ

Libušská meteorologická observatoř ČHMÚ

Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická stanice a působí zde i mobilní operátoři.

Hodinová věž v Potštátě – někdejší barokní hláska

Hodinová věž v Potštátě – někdejší barokní hláska

Hláska z roku 1700 byla postupně přeměněna na hodinovou věž, protože na věži kostela svatého Bartoloměje hodiny nejsou. Je posledním zbytkem městského pivovaru, který byl zbourán v roce 1866, těsně před požárem města.

Další aktuality

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

Chcete vědět, jak se žilo v Česku před dvěma tisíci lety? Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy na našem území žili Keltové. Jednalo se o velkou skupinu kmenů indoevropských národů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka.
Památky

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!
Památky

Našich 17 pokladů světového dědictví UNESCO: zažijte to nejlepší z České republiky

V České republice objevíte řadu míst, zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle mistrovských děl architektury můžete obdivovat jedinečná zákoutí přírody, svědky průmyslové revoluce i poklady moderní doby. Poznejte místa, která všem cestovatelům berou dech!
Památky

10 tipů na nejkrásnější hrázděné domy aneb ve stínu i na výsluní

Barevné fasády, křivé štíty, dřevěné trámy, ozdobné nápisy, ornamenty a řezby: vítejte ve světě starých hrázděných domů! Některé dvory a statky jsou skutečná umělecká díla. Kde uvidíte ty nejkrásnější hrázděné domy a stavby vám poradíme na Kudy z nudy.
Památky

Věda a historie není nuda: kde leží tajemný Wogastisburg?

Wogastisburg bylo slovanské hradiště, u něhož v roce 631 nebo 632 Slované rozprášili loupeživé vojsko Franků. Kde to bylo? To je jedna z velkých záhad, která už stovky let zajímá spousty historiků, archeologů a milovníků historie. Vydejte se po stopách dávných válečníků s portálem Kudy z nudy a pojďte s námi hledat Wogastisburg!
Památky

Nejzajímavější lávky a mosty, které stojí za to prohlédnout si zblízka

Skleněné, kovové, lanové, kamenné, pro pěší i pro auta, poklidné i s pořádnou dávkou adrenalinu: takový je výběr lávek a mostů, které stojí za bližší seznámení. Každý či každá z nich má svůj originální příběh, některé najdete snadno, jiné budete muset trochu hledat. Do našeho výběru jsme dokonce zařadili i takové mosty a lávky, které teprve vzniknou. Projděte se s námi přes řeky, potoky, strže a údolí a užijte si nejzajímavější lávky a mosty na každém kroku: moderní architektura podobně jako výlety s portálem Kudy z nudy rozhodně nenudí a nabízí spousty překvapení.
Památky

Soutěž Máme vybráno: Hlasujte pro vaši oblíbenou památku a pomozte k její záchraně

Rekordní počet, přes tři sta třicet účastníků, má letošní ročník soutěže Máme vybráno. Prezentuje se v ní 332 projektů na obnovu českého kulturního dědictví. Hlasování v prvním kole probíhá od 15. dubna do 31. května a finálové kolo pak od 15. června do 31. srpna 2024. Zapojte se do hlasování i vy!
Památky

Znáte naše památky s oceněním Evropské dědictví?

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) se uděluje od roku 2013 a oceňuje památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. U nás toto ocenění získalo zatím jen několik památek. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, které to jsou.
Památky