Chasa z Kobylí zve o víkendu na tradiční krojované hody

Lidové obyčeje a slavnosti mají na jihu Moravy dlouhou a silnou tradici. Kobylí náleží svou polohou do kraje hanáckého Slovácka, což má na místní folklór zcela zásadní vliv. Lidové svátky a obyčeje se v minulosti odvíjely od svátků církevních. Katolická jižní Morava nebyla žádnou vyjímkou. Největší folklórní slavností v dnešní době jsou bezpochyby tradiční krojované hody, které se letos konají od soboty 15. 6. do pondělí 17. 6. 2024.

V Kobylí jsou hody již řadu let třetí víkend v červnu a startují "hodový maraton" v tomto kraji. Dříve se hodovalo na sv. Jiří, kterému je zasvědcen místní kostelnebo první neděli po jeho svátku. Nepříznivé a nestálé počasí však mělo vliv na změnu termínu hodů blíže k letním měsícům. Hody jsou především oslavou mládí, dobrého jídla a pití a hlavně překrásných krojů.
 

Hody od soboty do pondělí

Vlastní slavnost začína v sobotu ráno zvaním. Stárci a chasa společně s muzikou obchází dům od domu a zvou obyvatele na hody. Odpoledne vyráží stárci průvodem pro děvčata – stárky – společně se pak vydávají do Sokolské zahrady na sólo pod máju. Tady jim starosta či starostka propůjčí fedro – symbol vlády nad obcí – kterou mají stárci (zpravidla dva až tři a sklepník) po dobu hodů. A zábava proudí až do rána.

V neděli jde průvod kromě stárek i ke starostovi či starostce, připojují se k němu krojované děti, nechybí koláče, cukroví, víno a zpěv. Navečer se na sólo sjíždí přespolní chasa ze všech stran, aby naše stárky pozdravila a zatancovala si s kobylskými děvčaty. V pondělí je vrchol hodů – závádka. Po průvodu se sejdou ženatí muži a doprovázejí zpěvem rituální tanec – zavádku. Při tomto tanci předávají stárci své stárky starým stárkům, kteří za ně pondělní večer dělají zábavu. V sobotu hraje DH Zlaťanka a v neděli i v podnělí zahraje DH Lácaranka.