Úvod > Aktuality > Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech
Památky

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Poslechněte si audio verzi článku
Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.
Národní poklad a symbol, kde si minulost českého národa podává ruku s jeho budoucností, to je Národní divadlo v Praze. Češi po něm toužili od konce 18. století, jejich přání se ale splnilo až po několika desítkách let. Návrh na jeho zřízení podal v roce 1845 František Palacký, 16. května 1868 došlo k slavnostnímu položení základních kamenů, v listopadu byly dokončeny základy a po necelých deseti letech bylo divadlo pod střechou. Poprvé se otevřelo 1. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa, speciálně pro tuto příležitost složil hudební skladatel Bedřich Smetana operu Libuše.
 

Národní divadlo a Národ sobě

Nově otevřené Národní divadlo uspořádalo jen dvanáct představení, než je 12. srpna zničil požár. Pro vlastence a všechny, kteří darovali peníze na jeho výstavbu, to byla katastrofa. Díky obrovské vlně solidarity se však během pouhých 47 dnů vybral milion zlatých, takže divadlo mohl být opraveno a dokončeno, lepší, krásnější, a hlavně bezpečnější než dřív. Nad Hynaisovou oponou pak nápis „Národ sobě“ oslavuje ty, kteří na stavbu divadla přispěli. Málokdo však ví, že od pokladniček s nápisem „Na zdar Národního divadla“ je odvozen sokolský pozdrav „nazdar“.

Při návštěvě si vyhraďte dostatek času a projděte si chodby, salonky a reprezentační prostory. Zajděte se podívat k základním kamenům: původně se počítalo, že přijedou jen z hory Říp, symbolu naší historie, a z Radhoště, ale „svůj“ kousek zatoužila ve Zlaté kapličce mít i řada dalších památných míst českého národa. Možná právě v místnosti, kde jsou uloženy, hluboko pod hladinou řeky Vltavy, pocítíte české kořeny a národní dědictví nejsilněji.
 

Úspěchy českého průmyslu a Průmyslový palác v Praze

V českých zemích se rodila tradice průmyslových výstav. Zřejmě vůbec první „velký trh tovarů Království českého“ pro Marii Terezii se odehrál na zámku Veltrusy a stal se tak první průmyslovou výstavou na celém světě. Další přehlídka tuzemské průmyslové produkce se konala v pražském Klementinu v roce 1791, a na ni po sto letech navázala slavná Jubilejní zemská výstava. Speciálně pro ni v Praze-Holešovicích vznikl Průmyslový palác, impozantní budova ze železa a skla coby moderních materiálů, názorně předvádějící dovednost českých inženýrů a průmyslníků. Praha oslnila svět novými dopravními prostředky a úchvatnými stavbami – připomeňme jméno František Křižík a Křižíkovu světelnou fontánu, první lanovku v českých zemích, která spojovala nábřeží VltavyLetnou i první elektrickou tramvajovou linkuLetné k hornímu vchodu do Stromovky.
 

Hrdost mladé republiky: brněnské Výstaviště a první výstava 1928

Po necelých čtyřiceti letech se svět změnil. Rakousko-Uhersko zaniklo a vznikla Československá republika. Opakováním osvědčené tradice se stala Výstava soudobé kultury v Československu v roce 1928. Velkolepý projekt k desátému výročí vzniku republiky, který návštěvníkům představil úspěchy mladého státu, hostilo Brno, které pro velkolepou akci vybudovalo nové mezinárodní výstaviště. Řada tehdejších budov stojí dodnes, namátkou hlavní pavilon A s rotundou, pavilon Brno nebo 45 metrů vysoká prosklená vyhlídková věž, dnes součást pavilonu G.

Areál, který byl chloubou tehdejšího československého stavitelství a dnes je stylovou ukázkou funkcionalistické architektury, byl slavnostně otevřen 26. května 1928, záštitu nad výstavou tehdy převzal první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.
 

Vyhlášení Československé republiky

Často se uvádí, že vznik novodobého českého státu žádná stavba nepřipomíná, ale není to tak docela pravda. Vyhlášení Československa nikdo neplánoval, ale výraznou měrou se do tehdejších událostí a dějin československé státnosti zapsal Obecní důmPraze. Právě z balkonu před primátorským sálem byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá republika. Místo nebylo vybráno náhodou: působivá secesní budova vznikla v letech 1905–1911 podle projektu Antonína Balšánka a Osvalda Polívky jako centrum českého kulturního života a protiváha nedalekého Německého domu.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo republiky.“ Také odkaz československých legionářů připomíná celá řada míst. K nejznámějším patří Národní památník na VítkověPraze, postavený v letech 1929–1938 k poctě všech účastníků boje za vznik Československé republiky. Přijďte si sem prohlédnout muzeum moderních dějin s multimediální expozicí pojmenovanou Křižovatky české a československé státnosti, a zajděte se podívat i na vyhlídkovou terasu na střeše budovy a k soše Jana Žižky z Trocnova sochaře Bohumila Kafky, největší jezdecké plastice ve střední Evropě.
 

Hořice a Masarykova věž samostatnosti

Pietním místem a památníkem obětí světových válek i protikomunistického odboje je Masarykova věž samostatnosti na vrcholu Hořického chlumu v Hořicích. Věž s bohatou sochařskou výzdobou byla postavena v letech 1925–38 podle plánů architekta Františka Blažka, sochařskou výzdobu navrhli Jan Vávra a Karel Lenhart, žáci Otakara Španiela. Věž současně slouží jako rozhledna s pěkným výhledem na Polabí, Krkonoše i samotné město.
 

Oslavy 100. výročí vzniku republiky a Národní muzeum v Praze

Už více než 200 let poznávají Češi svět s Národním muzeem v Praze. Oslavy 100 let vzniku Československé republiky provázelo slavnostní znovuotevření historické budovy po rekonstrukci. Ta impozantní novorenesanční stavbě na Václavském náměstí vrátila podobu z roku 1891, kdy se sem přišli podívat první návštěvníci. Národní muzeum stále nabízí další nové expozice, po opravě se rovněž otevřela kopule s fascinujícím výhledem na historické centrum Prahy i s Pražským hradem a další stavbou, která má v srdcích mnoha Čechů vyhrazeno zvláštní místo, s katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
 

Menší stavby a jejich odkaz

Svědky vlastenectví a hrdosti na svůj národ, vlast, jazyk i umění byly národní domy, které Čechům umožňovaly kulturní život a společenské vyžití. Skutečným klenotem mezi nimi je Národní důmProstějově, postavený podle návrhu architekta Jana Kotěry.

Symbolem národní hrdosti může být i nenápadná mohyla v horském sedle Beskyd: kamenná mohyla Ivančena v sedle mezi Lysou horou a Kykulkou se v temných časech totality stala zejména pro české skauty symbolem protestu.
Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Růžový sad v Lidicích

Růžový sad v Lidicích

Růžový sad v Lidicích patří mezi největší sad růží v naší zemi. Roste a kvete tu přes 24 000 růžových keřů ve 240 odrůdách, včetně unikátní odrůdy Lidice. A nové keře stále přibývají. Vysazují je sem například novomanželé poté, co si na tomto romantickém místě řeknou své "ano".

Palác Lucerna – secesní srdce Prahy

Palác Lucerna – secesní srdce Prahy

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka

Barokní zámek s anglickým parkem o rozloze 5 hektarů, správcovským objektem a bývalými konírnami, se nachází v obci Hluboš u Příbrami. Zámek byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Národní památník na Vítkově

Národní památník na Vítkově

Od roku 2000 spravuje Národní muzeum Národní památník na Vítkově se známou sochou Jana Žižky na vrcholu.

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejvýznamnějším hodonínským rodákem, proto není divu, že první profesionální stálá expozice na území České republiky se nachází právě zde.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Národní zemědělské muzeum – obory zemědělství ve všech podobách v Praze

Národní zemědělské muzeum – obory zemědělství ve všech podobách v Praze

Hlavní budova Národního zemědělského muzea na Letné nabízí unikátní pohled na zemědělství a fenomény s ním spojené. Zabývá se lesnictvím, rybářstvím, gastronomií, myslivostí, zemědělskou technikou a dalšími obory. Na střeše je vyhlídková terasa a příjemný trávník na posezení.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Obecní dům – secesní klenot Prahy

Obecní dům – secesní klenot Prahy

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Vila Stiassni v Brně-Pisárkách

Vila Stiassni v Brně-Pisárkách

Městská vila manželů Alfreda a Hermine Stiassnych s velkoryse koncipovanou zahradou, postavená mezi lety 1927-28 podle návrhu Ernesta Wiesnera, je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Reprezentační prostory Pražského hradu

Reprezentační prostory Pražského hradu

Zpravidla dvakrát do roka, v souvislosti s oslavami státních svátků 8. 5. a 28. 10., se návštěvníkům Pražského hradu otevírají i jeho reprezentační prostory. Mezi ně patří např. Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

BVV – Brněnské výstaviště

BVV – Brněnské výstaviště

Veletrhy Brno navazují ve svém podnikání na tradici, která byla zahájena v roce 1928 Výstavou soudobé kultury v Československu. Na začátku 20. století vznikl jeden z nejznámějších evropských výstavních areálů. Brněnské výstaviště bylo otevřeno v roce 1928 a patří ke skvostům funkcionalismu.

Národní dům na Vinohradech

Národní dům na Vinohradech

Novorenesanční Národní dům na Vinohradech vybudovaný v roce 1894, patří společně s Divadlem na Vinohradech a kostelem svaté Ludmily k dominantám náměstí Míru.

Chodský pes – největší psí socha v České republice

Chodský pes – největší psí socha v České republice

Chodský pes stojí na vrcholu kopce Hrádek u Újezda nedaleko Domažlic. Betonová socha je se svými rozměry 3,8 x 8,1 metrů jednou z největších děl sochaře Michala Olšiaka. Socha je dutá, lze se tedy dostat dovnitř a pak skrz psí tlamu vykouknout ven.

Další aktuality

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

Chcete vědět, jak se žilo v Česku před dvěma tisíci lety? Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy na našem území žili Keltové. Jednalo se o velkou skupinu kmenů indoevropských národů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka.
Památky

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!
Památky

Našich 17 pokladů světového dědictví UNESCO: zažijte to nejlepší z České republiky

V České republice objevíte řadu míst, zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle mistrovských děl architektury můžete obdivovat jedinečná zákoutí přírody, svědky průmyslové revoluce i poklady moderní doby. Poznejte místa, která všem cestovatelům berou dech!
Památky

10 tipů na nejkrásnější hrázděné domy aneb ve stínu i na výsluní

Barevné fasády, křivé štíty, dřevěné trámy, ozdobné nápisy, ornamenty a řezby: vítejte ve světě starých hrázděných domů! Některé dvory a statky jsou skutečná umělecká díla. Kde uvidíte ty nejkrásnější hrázděné domy a stavby vám poradíme na Kudy z nudy.
Památky

Věda a historie není nuda: kde leží tajemný Wogastisburg?

Wogastisburg bylo slovanské hradiště, u něhož v roce 631 nebo 632 Slované rozprášili loupeživé vojsko Franků. Kde to bylo? To je jedna z velkých záhad, která už stovky let zajímá spousty historiků, archeologů a milovníků historie. Vydejte se po stopách dávných válečníků s portálem Kudy z nudy a pojďte s námi hledat Wogastisburg!
Památky

Nejzajímavější lávky a mosty, které stojí za to prohlédnout si zblízka

Skleněné, kovové, lanové, kamenné, pro pěší i pro auta, poklidné i s pořádnou dávkou adrenalinu: takový je výběr lávek a mostů, které stojí za bližší seznámení. Každý či každá z nich má svůj originální příběh, některé najdete snadno, jiné budete muset trochu hledat. Do našeho výběru jsme dokonce zařadili i takové mosty a lávky, které teprve vzniknou. Projděte se s námi přes řeky, potoky, strže a údolí a užijte si nejzajímavější lávky a mosty na každém kroku: moderní architektura podobně jako výlety s portálem Kudy z nudy rozhodně nenudí a nabízí spousty překvapení.
Památky

Soutěž Máme vybráno: Hlasujte pro vaši oblíbenou památku a pomozte k její záchraně

Rekordní počet, přes tři sta třicet účastníků, má letošní ročník soutěže Máme vybráno. Prezentuje se v ní 332 projektů na obnovu českého kulturního dědictví. Hlasování v prvním kole probíhá od 15. dubna do 31. května a finálové kolo pak od 15. června do 31. srpna 2024. Zapojte se do hlasování i vy!
Památky

Znáte naše památky s oceněním Evropské dědictví?

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) se uděluje od roku 2013 a oceňuje památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. U nás toto ocenění získalo zatím jen několik památek. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, které to jsou.
Památky