ÚvodVýletyVýlety s příběhemS osobností na procházku: Johann Bernhard Fischer z Erlachu a jeho stavby ve stylu císařské Vídně na Moravě a v Praze

S osobností na procházku: Johann Bernhard Fischer z Erlachu a jeho stavby ve stylu císařské Vídně na Moravě a v Praze

Baroko v českých zemích se netočí jen kolem jmen Santini, Dientzenhofer nebo Kaňka, své stopy tu zanechal i architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Nejvýznamnější barokní rakouský umělec pracoval i v českých zemích: projektoval například slavný Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí.
Narodil se 20. července 1656 v rodině sochaře a malíře Johanna Baptisty Fischera. U něj se vyučil řemeslu a pak odešel do Itálie; studoval architekturu, školil se v renomovaném dekoratérském ateliéru, pracoval v dílnách Gian Lorenza Berninho a dva roky působil v Neapoli. Do Vídně se Johann Bernhard Fischer vrátil v roce 1688 a samostatnou kariéru tak začínal až po třicítce – ovšem jako umělec, zkušený v mnoha oborech.
 

Sál a kaple na zámku ve Vranově

Vranov nad DyjíKvůli rozsahu zájmů a dovedností není fér hovořit o Fischerovi jen jako o architektovi. Zprvu pracoval na menších zakázkách – sochách, portálech, oltářích, náhrobcích, morových sloupech, kašnách a triumfálních obloucích. Jeho rukopis nese řada vídeňských staveb včetně Hofburgu, venkovské císařské rezidence Schönbrunnu a kostela sv. Karla Boromejského známého jako Karlskirche, ovšem své první mistrovské dílo vytvořil u nás: oválný sál předků a zámeckou kapli Nejsvětější Trojice s podzemní hrobkou na zámku ve Vranově nad Dyjí pro císařského tajného radu a říšského hraběte Michala Jana II. z Althannu. Sál předků navštívíte při hlavní prohlídce zámeckých interiérů, kapli je věnován samostatný prohlídkový okruh.


Fischerův barokní styl

LedniceV letech 1698 až 1700, kdy se do masivu vranovské skály hloubila althannská hrobka, už měl Johann Bernhard Fischer za sebou působení pro arcibiskupa v Salzburku a jmenování císařským dvorním architektem a stavitelem. Svými stavbami ovlivnil celou Evropu a dal styl rakouskému baroku; Fischerovy stavby mají elegantní půdorysy s centrální dispozicí, vzdušné interiéry, uhlazené a čisté klasicistní linie a symetricky komponované fasády. U nás mezi jeho další práce patří čestný dvůr, konírny a jízdárna na zámku v Lednici, které dnes slouží jako Multifunkční centrum a impozantní kašna Parnas na Zelném trhu Brně.
 

Rakouské baroko v Praze

LoretaPraze se s uměním Johanna Bernharda Fischera setkáte na třech místech. Tím prvním a nejznámějším je překrásný barokní Clam-Gallasův palácHusově ulici na Starém Městě, který si nechal postavit Jan Václav Gallas a na jehož výzdobě se podílela řada pražských umělců včetně sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Palác byl od samého počátku významným střediskem vědeckého a kulturního života v Praze.

Fischer rovněž projektoval náhrobek nejvyššího kancléře Království českého, hraběte Jana Václava Vratislava z Mitrovic, umístěný v levé lodi kostela sv. Jakuba na Starém Městě. Dílo zdobené plastikami Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a považované za nejkrásnější barokní náhrobek v Praze i celých Čechách provází děsivý příběh. Hrabě byl údajně pohřben zaživa a teprve v hrobce se probudil z klinické smrti. Když byla časem hrobka otevřena, víko rakve leželo odhozené na zemi a nebožtík seděl v rohu krypty.

Nejutajenějším pražským Fischerovým dílem je úchvatná diamantová monstrance Pražské slunce, kterou podle jeho návrhu na sklonku 17. století vyrobili vídeňští zlatníci. Lesk 6 222 diamantů je oslnivý, neméně pozoruhodná je však i umělecká koncepce výjimečného zlatnického díla. Na vlastní oči ji můžete vidět v klenotnici s loretánským poklademareálu Lorety na Hradčanech.