ÚvodVýletyPěšky po ČeskuPěší trasa přes rokle a skály z Kokořína do Mšena

Pěší trasa přes rokle a skály z Kokořína do Mšena

Naplánovali jste si výlet na Kokořín a přemýšlíte, s čím spojit prohlídku hradu? Rozhodně by byla škoda jet sem jen na otočku a hned se vracet, ať už jste vyrazili s celou rodinou, v páru nebo třeba sami. Okolní příroda nabízí spousty zajímavostí a míst, kde se pobavíte a ledacos se dozvíte.
Kokořínsko a jeho část mezi hradem Kokořínem a Mšenem protkává řada roklí, soutěsek a údolí s mnoha skalními útvary roztodivných tvarů a občas i roztodivných jmen. Jedním z nejlépe utajených je Kočičina, která vede z Kokořínského dolu od rozcestí U Grobiána na Sedlec.
 

Micka, Mourek a partyzáni

SkályÚzké údolí sevřené z obou stran skalami, klikatá cestička, bizarní pískovcové útvary a jména jako Kocour, Mourek a Micka, to je údolí Kočičina. Za každým skalním výčnělkem tu mohou číhat loupežníci, romantiky i samoty si tu užijete rozhodně víc než kolem hradu Kokořín

Ještě opuštěnější je slepé skalnaté údolí Vrbodol severně od Kaniny, kam můžete odbočit z Kočičiny; cesta z něj nikam dál nevede, bývají tu vyvrácené stromy a někdy se jen těžko budete probíjet kupředu. Ve svahu na konci údolí, schovaná tak, že ji často nenajdou ani hodně zvědaví turisté, se skrývá Partyzánská jeskyně. Kočičinou se můžete projít tam a zpátky anebo dojít až na Sedlec. Odtud se do Kokořínského dolu dá vrátit po silničce do Hradska a pak po žluté značce přes skalní stěny Hýtky.
 

Pokličky nad Kokořínským dolem

PokličkyChcete poznat slavné kokořínské Pokličky, připomínající obří houby? Pak se musíte vydat od hradu Kokořína do Ráje a zastavit se u rozcestí Pokličky. Zdola ale neuvidíte nic, je třeba vyšplhat po modré značce a po spoustě dřevěných schodů nahoru na skály. Tam se před vámi kamenné houby objeví v plné kráse, když se otočíte a podíváte zpět do údolí. Vznikly jednoduše, nohy tvoří hornina, která snáze a rychleji zvětrává, zatímco klobouky odolávají větru a vodě déle a lépe. Nikde jinde v Česku navíc "nerostou" větší kamenné houby než právě tady na Kokořínsku.

Nevracejte se hned, ale nechte se vést modrou značkou až k rozcestí s Cinibulkovou naučnou stezkou. Když se po ní vydáte ještě o pár desítek metrů dál za rozcestí, objevíte Průsečnou skálu, v mapách označovanou také jako Švédský val. Kdo si dal tu práci a vyhloubil vysoko ve skalách v pískovcovém masivu vozovou cestu se přesně neví, ale nejčastěji se mluví a píše o Švédech a o třicetileté válce.
Po Cinibulkově stezce poté sejděte do údolí pod skalní útvar Faraon a přes Náckovu rokli (s případnou odbočkou do strže s nevábným názvem Močidla) se roklí zvanou Apatyka vraťte k rozcestí Pokličky.
 

Po Kokořínsku s panem Cinibulkem

švédský valStezka pojmenovaná po mšenském učiteli a propagátorovi Kokořínska Josefu Bedřichovi Cinibulkovi shrnuje na devíti kilometrech všechny důvody, proč tenhle kraj máme rádi. Ve skalách objevíte prolézačky, bludiště, vyhlídky i zajímavé útvary, ať už je vytvořila příroda nebo jí – jako v případě Průsečné skály – pomohly lidské ruce.

Cinibulkova stezka začíná a končí ve Mšeně, kde se v letních dnech můžete osvěžit v překrásných městských lázních ve stylu art déco a také v lesoparku Debř. Jde vlastně jen o další z řady skalnatých údolí, v němž však na vás – a hlavně na děti – čekají všelijaké kuriozity. Cestou objevíte například komůrky vyhloubené ve skalách, malý kamenný hrad Kokořín, stylové odpočívadlo U muchomůrky, zbytky lesního divadla nebo přírodní dětské hřiště.