Hubáček však nebyl architektem pouze
Ještědu, patřil k zakladatelům slavného
ateliéru Sial. Dal osobitou podobu mnoha dalším stavbám, například
pražské meteorologické stanici v Libuši,
vodárenské vyrovnávací věži v Praze – Dívčích hradech,
kulturnímu domu v Teplicích,
Malému divadlu Liberec,
kinu Máj v Doksech, nebo
obchodnímu středisku v Liberci, které bylo v roce 2009 zbořeno.
Za stavbu Ještěda získal
Cenu Augusta Perreta, kterou mu v roce 1969 udělil Mezinárodní svaz architektů. Kvůli tehdejším politickým poměrům ale Hubáček nemohl vycestovat do Argentiny k jejímu převzetí.
Karel Hubáček po gymnáziu musel nastoupit na nucené práce do Německa, odkud se vrátil do Prahy a na obrněném vlaku se zúčastnil Pražského povstání v květnu 1945. Poté vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Svou profesní dráhu spojil s
Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. V letech 1994 až 1997 působil Karel Hubáček jako vedoucí katedry architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci.
Karel Hubáček se v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury minulého století umístil na čtvrtém místě. V roce 1994 se stal čestným občanem Liberce (je i čestným občanem Prahy – udělené in memoriam v roce 2016). Prezident Václav Havel mu v roce 2011 udělil
Medaili za zásluhy II. stupně. V roce 2005 mu byla udělena
Pocta České komory architektů. Liberecký kraj vyhlašuje architektonickou soutež pojmenovou po Karlu Hubáčkovi.
V prosinci 2023 získalo
Severočeské muzeum do správy
Dům Karla Hubáčka. K dispozici je virtuální prohlídka domu a plánuje se jeho rekonstrukce, aby se mohlo otevřít veřejnosti.