Věda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky

28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.

28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Státní svátek 28. října láká na nejrůznější prohlídky a dny otevřených dveří. Portál Kudy z nudy pro vás tentokrát vybral tipy na místa, kam se běžně nepodíváte – do vládních paláců, které otevíraní během Dne vzniku samostatného československého státu veřejnosti své dveře k nahlédnutí. Podívejte se do Senátu, Poslanecké sněmovny, Strakovy akademie, rezidence primátora, budov ministerstev a na další místa, která zase jen tak brzy neuvidíte.

Na konci června 2023 slavnostně otevřel pro veřejnost prezident Petr Pavel Knihovnu T. G. Masaryka, která sídlí v budově Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd v Gabčíkově ulici v pražské Libni.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Václav Klaus (* 19. června 1941, Praha) je ekonom a politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany. V letech 1992–1998 působil jako předseda vlády, v letech 2003–2013 zastával úřad prezidenta České republiky.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

Cestování s Kudy z nudy je často spojené s ochutnáváním českých, moravských a slezských gastronomických specialit. Jaká ale vlastně je naše národní kuchyně? Která jídla řadíme k nejoblíbenějším a po kterých se v restauracích jen zapráší? A co u nás chutná cizincům? Pojďte s námi ochutnat Českou republiku a ověřit si, že láska skutečně prochází žaludkem. Víte, že 18. červen byl ustanoven jako mezinárodní Den udržitelné gastronomie? Je příležitostí nejen k zamyšlení nad tím, jakou cestou se dostane jídlo na naše talíře, ale i příležitostí pro změnu stravovacích návyků, abychom neplýtvali tam, kde tomu můžeme zabránit.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Železobetonový most spojující Nové Město s Nuslemi je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají ho čtyři pilíře, které v průměru ční více než 40 metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí upálení Jana Palacha. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze chtěl dát roku 1969 najevo svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a apatií ve společnosti. Dne 16. ledna se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Popáleninám poté podlehl 19. ledna. Výročí Palachova činu si můžete připomenout vzpomínkovým výletem do míst, kde Jan Palach žil či si prohlédnout několik zajímavých památníků a seznámit se s příběhy, které je provázejí.

Zhubnu, přestanu pít, začnu šetřit a konečně se naučím cizí jazyk – už jste to někdy slyšeli? Zřejmě to bylo na Silvestra nebo na Nový rok. Symbolika posledního dne starého roku a prvního dne roku nového má své kouzlo a působí i na ty, kteří si na žádné oslavy nepotrpí. Co všechno nám v historii přinesly 31. prosinec a 1. leden?

Společné slavnosti na Velké Javořině, Slovenská strela, Trojmezí u Hrčavy, horské hřebeny Javorníků a Bílých Karpat, stavby architekta Dušana Jurkoviče nebo řeka Morava u Slovanského hradiště v Mikulčicích: to je jen malý výběr z mozaiky míst a zážitků, které nás spojují se Slovenskem.

Disidenti, studenti, herci, zpěváci: mnozí z nich se stali tvářemi Sametové revoluce v listopadu 1989. Z velké části šlo o bývalé politické vězně, které komunistický režim zavíral do vězení, pronásledoval a trestal jako nepohodlné. Mezi nimi byl i Alexander Dubček, muž, který vystoupal na vrchol své politické kariéry v roce 1968 a pak byl na dvacet let umlčen. Letos v listopadu by oslavil sté narozeniny.

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Hádejte: kolik kilometrů měří cesta lemující hranice České republiky? Není to všetečná otázka z televizní soutěže, jen plán na další cestu karavanem. Tentokrát budeme objevovat všechna trojzemí, trojmezí a vůbec místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí. Výhoda? Na cestu se můžete vydat kdykoliv, třeba si ji i rozdělit na několik výletů. A jak by byla dlouhá, kdybychom ji urazili najednou? Na závěr to sobě i vám spočítáme!

Park Folimanka se nachází v místě bývalé usedlosti a vinic na pomezí dnešních městských částí Praha 2 a 4. Svůj název dostal po již neexistující usedlosti a vinici, jejíž první majitel se jmenoval Jakub Foliman (Forman).

Památník Jana Palacha ve Všetatech připomíná zoufalý čin studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty UK, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.

V jižní části Loretánské ulice stojí jeden z několika pražských paláců Hrzánských. Je jedním z nejstarších hradčanských domů. Každou středu je zde přístupná stálá expozice Symboly republiky: Pilíře české státnosti.