Nový Jičín ve stínu třicetileté války: 400 let od krvavé bitvy připomenou zářijové městské slavnosti

Nový Jičín byl vždycky tak trochu „neposlušným“ městem. Už v roce 1618 se město přiklonilo na stranu tzv. „Zimního krále“ Fridricha Falckého z protestanského tábora, který mu za to udělil výsadní právo královského města. Nový Jičín byl povýšen, získal více pravomocí a mohl pečetit červenou pečetí.

Velký stín přicházející třicetileté války přešel město na konci července 1621, kdy se u bran Nového Jičína odehrála krutá bitva, počtem obětí vůbec největší v místních dějinách. Spory mezi katolíky a protestanty zde 25. července vyústily ve střet císařské (katolické) posádky s protestantskou armádou markraběte Braniborského Jana Jiřího Krnovského.

Zatímco císařských bylo jen necelých 600 mužů, armáda markraběte Krnovského čítala 15 000 vojáků. Proti velké přesile neměli císařští pražádnou šanci. Většinu z nich tvořili muži z Neapole placeni španělským králem. Zemřeli daleko od domova a na jejich památku byla v místě masakru vybudována kaple. Začalo se jí říkat Španělská a stala se jedním z nejvýznamnějších poutních míst v okolí.
 
Letošní 400. výročí bitvy by měly připomenout tradiční Městské slavnosti v novém Jičíně, které se konají každoročně o prvním víkendu v září. Kromě obvyklého programu, tedy například dobového jarmarku nebo kostýmovaného průvodu by u Žerotínského zámku mělo být i vojenské ležení ze 17. století.
 

Jezuité za trest a návštěva císařské rodiny

A jak to v Novém Jičíně dopadlo? Podpora protestanského vojska přinesla tušenou odezvu  – zemský správce olomoucký biskup a kardinál František kníže Dietrichstein se při novém uspořádání poměrů na Moravě roku 1624 rozpomněl na odbojnost novojičínského panství a zařídil se souhlasem císaře Ferdinanda Habsburského konfiskaci zdejšího majetku ve prospěch jezuitského konviktu v Olomouci. Od té doby zde vládl jezuitský regent Jakob Hack, který s vojenskou asistencí obsadil město a zámek, zabavil městu všechna předchozí privilegia.

Na závěr třicetileté války se odehrála významná návštěva města z řad císařské a královské rodiny. Na vrcholu léta 19. srpna 1637 se zastavili na zámku v Novém Jičíně polský král Vladislav Sigismund IV. Vasa (1595 – 1648) a jeho nastávající choť a zároveň sestřenice arcivévodkyně Cecilie Renata (1611 – 1644). Byla nejmladší dcerou císaře Ferdinanda II., jehož portrét dodnes zdobí zámecké pokoje. Mezi jejich společníky na cestě z Vídně do Polska patřili také arcivévodkyně Klaudie, králův bratr princ Kazimír a více než tisíc rakouských a polských šlechticů s doprovodem. Po přivítacím ceremoniálu zámeckého hejtmana Paula Lundase budoucí polský královský pár na zámku přenocoval a pokračoval dál do polské země.