Česko mezi řádky: Literární ceny Magnesia Litera 2002–2024

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

Od jara 2024, souběžně s otevřením nového Domu přírody Českého krasu, uvádějí Koněpruské jeskyně u Berouna cyklus pravidelných netradičních kulturních akcí nazvaný V jeskyni.

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Bouzov neproslavil jen pohádkový hrad, ale také obrovský válečný stroj v Historickém areálu zábavy. Takhle nějak mohl vypadat slavný Trojský kůň, kterého prý 24. dubna 1184 před naším letopočtem Trojané vtáhli do svého města. Netušili, že se v jeho útrobách schovávají bojovní Řekové vedení Odysseem, kteří pak starověké město na pobřeží dnešního severozápadního Turecka totálně zničili.

Letní shakespearovské slavnosti jsou nejstarší a největší divadelní přehlídka pod širým nebem v Evropě, zaměřená na uvádění děl Williama Shakespeara. V Praze, Brně a Ostravě se tak každé léto znovu a znovu odehrává Zimní pohádka, oblíbený příběh o lásce, zradě a odpuštění. Její děj anglický básník, dramatik a herec umístil do Čech, exotické země na mořském pobřeží.

Divadelní hry R.U.R., Věc Makropulos a Bílá nemoc, romány Krakatit či Válka s mloky, Povídky z jedné i druhé kapsy anebo knížky Dášeňka čili Život štěněte anebo Pudlenka: to je jen malý výběr z díla Karla Čapka. S Kudy z nudy se tentokrát podíváme na to, jaký vztah měl jeden z nejznámějších českých spisovatelů ke zvířatům a o jaké kotrmelce v jeho životě se postaralo jedno malé štěňátko.

Film "Gump – pes, který naučil lidi žít", měl premiéru v létě roku 2021 a producent a zároveň autor knižní předlohy Filip Rožek tehdy neplánoval žádné pokračování. Po třech letech je ale všechno jinak. Okolnosti se změnily, život přinesl nová rozhodnutí a snímek "Gump – jsme dvojka" režiséra F. A. Brabce přijde do českých kin 28. března 2024. Ve filmu diváci uvidí staré známé, ale i nové tváře, příběh bude veselejší a ještě větší prostor dostala láska a vztah mezi člověkem a zvířetem.

O březnu už bezmála 70 let mluvíme jako o Měsíci knihy. Jak taková tradice vznikla? A jak vlastně vypadá svět krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit? Společně se podíváme také do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se po stopách posledního knižního objevu.

David Böhm a Jiří Franta spolu tvoří již od roku 2006. Jejich práce má rozmanitý a široký rozsah, od konceptuální a procesuální kresby, až po instalace ve veřejném prostoru nebo performance. S jejich dílem se můžete seznámit 18. 6. – 29. 9. 2024 v Domě fotografie.

Dne 17. února otvírá GASK poslední únorovou výstavu s názvem Voyage Martiny Skaly. Autorka se narodila na Malé Straně, vystudovala historii na Karlově univerzitě a scénografii na DAMU.

Poslední aristokratka a filmový příběh rodiny Marie Kostkové a zámku Kostka, natočený podle úspěšné knižní série Evžena Bočka, má pokračování. Jmenuje se Aristokratka ve varu, režie se opět ujal Jiří Vejdělek a do českých kin dorazil v lednu 2024. Pojďte se s Kudy z nudy podívat do míst, kde se obě „Aristokratky“ natáčely!

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví.

Poslední aristokratka, Aristokratka ve varu, Aristokratka na koni, Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka, Aristokratka u královského dvora a Aristokratka pod palbou lásky: to je šest knížek, jejichž autorem je Evžen Boček (*1966), spisovatel a kastelán zámku Milotice. Půvabné barokní sídlo se stalo předlohou pro úspěšnou románovou sérii, podle knížek pak byly natočeny i dva filmy.

Prvním učitelským místem Aloise Jiráska byla Litomyšl, město spojené se studentským životem a tradicí studentských majálesů. V roce 1874 Jirásek nastoupil na zdejší gymnázium jako profesor dějepisu a zeměpisu, a už tři roky nato vyšla historická novela Filosofská historie.

Nejznámější český orloj v Praze na Staroměstském náměstí určitě zná každý, ovšem po České republice je jich víc, než byste čekali. Tak například v Olomouci se každou celou hodinu objeví figurky dělníků a dalších poctivých pracujících, figurky žateckého orloje zase předvádějí práce ve chmelnicích, reliéf s motivy vesnického života se objevuje v Kryštofově Údolí. Jeden z nejnověji sestavených orlojů byste našli v Zašové. A to není zdaleka všechno. Pojďte s námi objevovat další rarity a kuriozity českých hodinářů!

Ve středních Čechách najdete několik míst, spojených se známými knížkami pro děti. Například Mníšek pod Brdy: v jeho okolí se totiž odehrávají romány, jejichž hlavním hrdinou je Kája Mařík. Na rozdíl od jiných pohádkových hrdinů ho dnešní děti téměř neznají, ale nejeden dědeček nebo babička si rádi připomenou četbu ze svého dětství. Vydejte se po stopách oblíbených knížek v seriálu Česko mezi řádky s portálem Kudy z nudy!

Tentokrát uděláme radost všem fanouškům železnice, literatury a filmů: vydali jsme se po peronech a kolejích pátrat po uměleckých dílech, kde duní vlaky a ze stránek na nás pomrkávají kreslené parní mašinky pana Milera. Následující řádky voní dehtem a karbolem, mezi nimi uniká pára a tu a tam se ozve táhlé zahoukání.

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Obec se do povědomí zapsala příběhy žítkovských bohyň, jež nedávno oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tady totiž žila do roku 2001 poslední z nich. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Když před časem pořadatelé prestižní literární ceny Magnesia Litera vyhlásili soutěž o Knihu století, u odborné poroty zvítězil román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, ale veřejnost hlasovala pro Jirotkova Saturnina. Není divu, román je oblíbený napříč generacemi a pár úryvků z knížky nebo hlášek z filmu zná téměř každý.

Spisovatel Zdeněk Šmíd (1937–2011) je autorem řady populárních knížek, část své tvorby věnoval také kraji, kde se narodil a působil jako učitel a profesor na základních a středních školách. Do Krušných hor umístil svůj nejdiskutovanější román nazvaný Cejch, v němž se jako jeden z prvních českých autorů pustil do tématu soužití Čechů a Němců v západním pohraničí. Kde přesně se odehrává?

Bílé Karpaty a Moravské Kopanice nejsou jen domovem Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové, ale odehrává se tu také příběh Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové (1919–2012). Ta po válce několik let žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově. Pojďte se tam podívat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky.

Hotel Continental je v Plzni pojem a starší generace Plzeňanů dodnes vzpomíná, jak v mládí chodívali do „Kontíku“ tančit a pít víno. V románu Eugenie spisovatelky Jany Poncarové (* 1983) se společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky podíváme ještě hlouběji do minulosti, a to do dob první republiky a časů druhé světové války, kdy o hotel pečovala rodina Ledeckých.

Každý, kdo čeká na třetí díl trilogie Šikmý kostel, zvědavě sleduje práci spisovatelky Karin Lednické (*1969). Prozatím vyšly úvodní dvě části románové kroniky, ale místo posledního dílu se náhle v březnu 2022 objevila kniha Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. Bestsellerová autorka v ní zavádí čtenáře do okolí Havířova za vzpomínkami na tragédii z druhé světové války. Pojďte se tam podívat společně s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky.

Snad každý chce být v dnešní době aspoň trochu „eko“. Vyrazte proto s dětmi tam, kde na to také dbají. Užijte si setkání se zvířaty, experimenty s přírodními jevy, ekologické zemědělství anebo chůzi naboso. Obdivovat přírodní scenérie, cítit vůni čerstvých i sušených bylinek a naslouchat zvukům lesa mohou díky těmto místům všichni členové rodiny společně.

K nejznámějším dílům Oty Filipa (1930–2018) patří knihy Cesta k hřbitovu či Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy. Právě po stopách této knížky se můžete vydat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky. Zjistěte, jak to ve skutečnosti vypadá na místech, která znáte z literatury.

Rozumíte havířskému slangu? Co je to hajcman, vengle, štajgr nebo fajrunt? Alespoň základní znalost řeči ostravských havířů se vám bude hodit při čtení knížek Ivana Landsmanna (1949–2017). Jeho první román Pestré vrstvy v roce 1999 vyvolal naprostou literární senzaci a v prestižní anketě Lidových novin byl vyhlášen nejlepší knihou roku.

Žádný kopec u nás nemá takovou pověst jako Raná, tedy Ranská hora u Loun. Je nejznámějším místem pro paragliding u nás, a tak se kolem Rané točí téměř každý příběh, v němž se létá. Takových není mnoho, ale jsou: například próza Emila Hakla (*1958) Pravidla směšného chování.

Host do domu – čagan do ruky, Kačena za třicet tisíc, Púťové tajemství v itrnici nebo Herodes – to býl král! To je jen malý výběr povídek Zdeňka Galušky, které vyšly v knížkách Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí. Možná je znáte i z televizního seriálu, v němž si hlavní role stařečka Pagáče a jeho nerozlučného druha Jury Kláska zahráli Jozef Kroner a Oldřich Velen.

Purkarec bývala úhledná jihočeská vesnice na obou březích řeky Vltavy. Přežila husity, mor, třicetiletou válku i obě války světové, ale nepřežila léta socialismu a stavbu jaderné elektrárny Temelín. Právě ničení vesnic kvůli stavbě elektrárny se stalo námětem románu Rybí krev spisovatele Jiřího Hájíčka.

Zřejmě znáte Sedm statečných, ale Pět statečných vám nic neříká? Mělo by, jmenuje se tak knížka Jiřího Jilíka (*1945), napsaná podle scénáře filmu Pětka s hvězdičkou. Humoristická novela zachycuje odvěké soupeření žáků a kantorů na základní škole na jihomoravském venkově, na Slovácku. Tedy kraji, k němuž má autor velmi láskyplný vztah.

Teprve od roku 2018 stojí na Švédských šancích u Přerova vysoký kovaný prostřílený kříž. Připomíná masakr z června 1945, který spisovatelka Lenka Chalupová (*1973) popsala v románu Kyselé třešně. Vyšel v roce 2020 v nakladatelství Čas a zve na výlet do neobjevených míst s velmi temnou historií.

Jaroslav Rudiš (*1972) žije střídavě v Česku a Německu, přesto je Winterbergova poslední cesta prvním románem, který napsal v němčině. Do češtiny román přeložila Michaela Škultéty. Kniha se stala záhy po vydání literární událostí, byla nominována na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a získala nominaci na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu 2022.

Zkamenělé žáby, vodníkovy slzy anebo ďáblova lejna: tak se říkalo vltavínům, drahým kamenům, kolem nichž se točí příběh románu Jiřího Hájíčka (*1967) Zloději zelených koní. Jak o sobě autor prohlašuje, je český spisovatel, Jihočech a patriot – a právě k jižním Čechám patří také poněkud záhadné vltavíny.

Desítky kilometrů dlouhé chodby pod historickým centrem nejsou jen turistickým lákadlem města Znojma. Do jejich lehce strašidelné atmosféry se plně ponoříte i ve fantasy příběhu Kletba krve od spisovatelky Martiny Hohenberger. Je to upíří příběh se vším všudy, a to včetně krvelačných tvorů, obývajících labyrint pod městem, a pozvánky ústy Dante Alighieriho: Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

V hlavní roli netradiční road movie o tom, že v životě to málokdy chodí jako ve filmu, nejsou jen Hugo a Ira, zaměstnaní u produkční společnosti jako hledači lokací pro televizní seriál, ale hlavně severní Čechy. Knížku Vytěženej kraj Veroniky Bendové (*1974) vydalo nakladatelství Éditions Fra a my se s ním vydáme s Kudy z nudy a Radiožurnálem na toulky Českem mezi řádky.

Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti anebo Důvěrná zpráva ze San Franciska: to je výběr nejznámějších knížek Zdeňka Jarchovského (* 1952). V roce 2018 ke kriminálním příběhům a detektivkám přibyl nový román. Název Štěchovická stěna jasně prozrazuje, kudy se tentokrát budeme s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem toulat Českem mezi řádky.

Originální a čtivá novela vás zavede do jižních Čech a roku 1920, kdy začínající lékař Rudolf Slíva dostává na starost péči o zdraví žen a dívek z veřejných domů. Novinář a spisovatel Jan Štifter (*1984) příběh zasadil do svých rodných Českých Budějovic a vy se stejně jako románový hrdina můžete nechat hýčkat majitelkou vyhlášeného nevěstince a pátrat po tajemství nejkrásnější z jejích dívek, Anny Václavíkové.

Kdo si přečte román Hana, který napsala Alena Mornštajnová (*1963), už nikdy si v cukrárně nekoupí nadýchaný žloutkový věneček, aniž by si nevzpomněl právě na tuhle knížku. Jak dokázal oblíbený zákusek tragicky zasáhnout do osudů jedné moravské rodiny a zároveň okouzlit tuzemské čtenáře?

Jako „tak trochu starej zázrak“ označuje horský hotel Ještěd hlavní hrdina románu Grandhotel Jaroslava Rudiše (*1972), samotář Fleischman. Dějištěm prózy oceněné roku 2007 titulem Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů je právě ikonický hotel nad Libercem, odkud Fleischman uhranutý mraky a meteorologickým děním na obloze pozoruje své okolí.

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Je mrazivý únor léta Páně 1789 a cesta z Reichenbergu do Hejnic se klikatí strmým, zalesněným průsmykem. Nad Jizerskými horami běsní bouře a v dostavníku, který se namáhavě prodírá záplavami sněhu, se seznamují dva muži: biskupský sekretář Vilém a doktor Šulc, podivínský lékař z Vídně. Tak začíná kniha Jana Horníčka (*1989) Čarostřelec.

Když v roce 2001 poprvé vyšla kniha Habermannův mlýn Josefa Urbana (*1965), strhnul se kolem ní velký poprask. Ještě bouřlivější reakce vyvolal stejnojmenný film režiséra Juraje Herze v roce 2010. Není divu: příběh mlynáře Habermanna a poválečného odsunu sudetských Němců se dotýká dosud živého tématu česko-německých vztahů.

Seriál Vlak dětství a naděje jste možná viděli opakovaně, ale znáte také jeho knižní předlohu? Věra Sládková (1927–2006) nazvala svůj triptych o složitém dospívání mladé dívky v období protektorátu Poslední vlak z Frývaldova, Pluky zla a Dítě svoboděnky.

Bílá Voda je malá vesnice ve stínu Rychlebských hor. Kdysi si sem poutníci chodili vyprosit pomoc u zázračné sošky Panny Marie, dnes sem míří čtenáři románu Bílá Voda Kateřiny Tučkové (*1980). Řeholnice tu nežily jen v jejím románu, ale i ve skutečnosti.

Šikmý kostel není jen románová sága spisovatelky Karin Lednické (*1969), ale také skutečná kulturní památka. Kostel svatého Petra z Alkantary se po vydání knihy stal oblíbenou výletní zastávkou, a dokonce tu objevíte velkou mapu a informační panel, který vás provede po stopách a životech literárních hrdinů.

Trujkunt není jen zvláštní místo, ale také název úvodního dílu detektivní série. Její autor Petr Sagitarius (* 1966) si takové jméno vymyslel pro svérázný region v nejvýchodnějším koutě naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska. Podle nakladatelství Argo je série knížek výjimečná právě svým zasazením na Jablunkovsko a použitím nářečí „po naszymu“ což je originální směsice češtiny a polštiny, okořeněná trochou němčiny a spoustou zvláštních výrazů.

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Je autorem (případně společně s Ladislavem Smoljakem spoluautorem) scénářů řady úspěšných filmových komedií, například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni.

Češi jsou národ čtenářů: podle průzkumu přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. Máme rádi detektivky, fantasy, sci-fi a thrillery, naprostá většina preferuje před elektronickými knihami a audioknížkami ty klasické, tištěné, šustící papírem a voňavé. Světovým unikátem je ovšem počet veřejných knihoven: věřte nebo ne, ale Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě.

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova svolává všechny věrné husity na svůj rodný dvorec do Trocnova u Borovan na Trocnovské slavnosti! Ty se uskuteční v sobotu 11. září 2021 od 13:00 hod. do 18:00 hodin v areálu Památníku Jana Žižky. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program pro děti i dospělé na louce pod mohylou i u muzejní budovy. Vstup je zdarma!

Máte někdy chuť utéct od všedních starostí třeba do pohádky? Pak se na podzim vydejte do Českého ráje. Jičín totiž od 11. do 15. září 2019 ovládnou děti, které nastolí pohádkové zákony a bránu do Českého ráje přejmenují na Jičín – město pohádky. Cestou se můžete zastavit také na zámku Staré Hrady, kde se to pohádkovými bytostmi hemží neustále.