Žižkovský (Karlínský) tunel je určen pěším a cyklistům. Pod kopcem Vítkov spojuje Žižkov s Karlínem už od roku 1953. V té době se také počítalo s jeho dalším využitím – měl sloužit jako atomový kryt.
Žižkovský tunel, zvaný též
Karlínský tunel, je
pěší a cyklistický tunel pod kopcem
Vítkovem v
Praze spojující Karlín (Thámovu ulici) s Žižkovem (ústí do Tachovského náměstí) v severojižním směru. Tunel měl být doplněn ještě větví pro silniční vozidla (měla v Karlíně ústit do Šaldovy ulice), ale ta nebyla nikdy realizována.
Tunel byl slavnostně
otevřen 21. dubna 1951 a dokončen v roce 1953 (téhož roku jako architektonicky příbuzný Letenský tunel pro automobily). Délka tunelu činí
303 m, šířka 4,4 až 4,8 m, maximální výška 3,40 m, převýšení 28,89 m s průměrným stoupáním 8,1 %. Své oficiální pojmenování dostal tunel až v prosinci 2014, a to jako “Žižkovský tunel“. A proč Žižkovský, a ne Karlínský? Odpověď je jednoduchá – leží v katastrálním území Žižkova.
Původně byl Žižkovský tunel určen i jako
protiletecký kryt. Ten byl vyhlouben důlní technikou do masivu kopce (obdobně jako
kryt Bezovka), tloušťka stěn je místy až 3 metry, v nadloží krytu je asi 50 metrů skály. Kryt obsahuje 1 053 metrů chodeb, je vybaven vzduchotechnikou, jako náhradní zdroj proudu slouží
elektrocentrála značky Škoda, výměna vzduchu je zajištěna ventilátorem na recyklaci vzduchu, který lze v nouzovém případě pohánět ručně. Ke krytu, kde by bylo možno
přežít 72 hodin, vedou neobvykle
velké plechové dveře nacházející se
po stranách tunelu. Dokonce se počítalo s tím, že v případě jaderné války by se obě strany tunelu uzavřely mohutnými vraty, čímž by vznikl prostor schopný nouzově
pojmout až 1 250 osob!
Ještě jsou tu jedny kovové dveře… za těmi se nachází prostora, která měla původně sloužit jako
odkladiště mrtvol. Zde byla vybudována
laboratoř – pobočka Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Je tu instalováno zařízení (urychlovač částic), laicky řečeno zmenšená verze urychlovače obdobného tomu, který je ve švýcarském CERNu.
Nápis "Neboj"
Hrůzostrašná tajemství tunelu a fakt, že hraje roli i v násilných trestných činech, mohou citlivým duším nahnat strach, obzvláště v situaci, kdy jím musí projít a stanou před jeho vchodem... a to zejména v noci. Všiml si toho i vnímavý brněnský
street artista TIMO a nad vstupem do ponurého prostoru nasprejoval povzbuzující slovo "
neboj". Jasný vzkaz motivuje všechny, kteří mají obavu jím projít a zkrátit si tak cestu z Karlína na Žižkov.
Žižkovský tunel, známý také jako Karlínský tunel, je pěší a cyklistický tunel v Praze pod kopcem Vítkov, který spojuje Karlín s Žižkovem.
Tunel byl slavnostně otevřen 21. dubna 1951 a dokončen v roce 1953.
Délka tunelu činí 303 metry, šířka se pohybuje mezi 4,4 a 4,8 metru, maximální výška je 3,40 metru a převýšení je 28,89 metru s průměrným stoupáním 8,1 %.
Tunel dostal své jméno podle toho, že se nachází v katastrálním území Žižkova.
Původně byl tunel navržen i jako protiletecký a atomový kryt.
Původně měl být tunel doplněn ještě větví pro silniční vozidla, která měla ústit do Šaldovy ulice v Karlíně, ale tento projekt nebyl realizován.
Kryt obsahuje 1053 metrů chodeb, je vybaven vzduchotechnikou, má náhradní zdroj proudu (elektrocentrála značky Škoda) a ventilátor na recyklaci vzduchu, který lze pohánět ručně.
V případě jaderné války by mohl kryt v tunelu nouzově pojmout až 1 250 osob.
Za kovovými dveřmi se nachází laboratoř Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde je instalován urychlovač částic podobný tomu ve švýcarském CERNu.
Nápis 'Neboj', který nasprejoval street artista TIMO, je motivující vzkaz pro všechny, kteří mají obavu projít tunel, zejména v noci.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.