Rýchorská bouda v Krkonoších

Rýchorská bouda je ideálním výchozím místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Na své si zde kromě turistů přijdou i botanici a zoologové, kteří na Rýchorách mohou spatřit nejeden vzácný rostlinný či živočišný druh, například orchideje, bílý hořec či kulíška nejmenšího. Na jedné z luk, na kterých rostou vzácné rostliny, se nyní pase skotský náhorní skot, který tak pomáhá s obhospodařováním této louky. V zimním období jsou na Rýchorách vynikající sněhové podmínky, které přímo vybízejí obout běžky a udělat si výlet po upravených stopách třeba z Albeřic nebo Žacléře ke zlatým dolům či na Sluneční stráň.

Zvláštní pozornost na Rýchorách zasluhuje Dvorský les zvaný též Rýchorský prales, tvořený bizarními kmeny starých buků. Z dalších vzácných lokalit můžeme jmenovat nedalekou Rýchorskou studánku, Rýchorskou květnici, Lysečinské údolí nebo krasové Albeřické jeskyně. Ubytovací kapacita Rýchorské boudy je 45 lůžek (s možností cca 15 přistýlek) v jedno až sedmilůžkových pokojích vybavených stylovým dřevěným nábytkem.

Z historie Rýchorských bud: na úbočí Rýchorského hřebene se v průběhu 16. až 18. století těžilo zlato a stříbro. Odtud pochází pojmenování „Zlaté Rýchory“. Roku 1892 vyrostla na do té doby pustém temeni Rýchor v nadmořské výšce 1000 m první budova: Maxova chata. Na jejím místě dnes stojí upravená vyhlídková terasa s jedním z nejkrásnějších výhledů na panorama východních Krkonoš.

Rýchorskou boudu postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení. Objednatelem stavby byli v roce 1926 slečna Bertholda Hampelová a Josef Grossmann. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V roce 1976 převzala boudu Správa KRNAP. která se rozhodla zde vybudovat první školicí středisko ochrany přírody (pobytového typu u nás, se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem.