Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech tvoří bronzová deska s reliéfem lidské postavy. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Prvotní náhrobek byl vytvořen 1. července 1970, zásahem StB v listopadu 1970 došlo k jeho odstranění a zničení. Opět byl na Olšany umístěn až v roce 1990.
Palachův hrob na
Olšanských hřbitovech byl hojně navštěvován a stal se místem a připomínkou odporu proti okupaci. Ani takovou tichou symboliku nechtěl normalizační režim tolerovat. Záhy poté, kdy byl hrob osazen
bronzovým náhrobkem s motivem ležící postavy, který vytvořil sochař
Olbram Zoubek, byla Palachova matka vyrozuměna, že jej musí dát odstranit, neboť byl údajně zhotoven v rozporu s předloženou dokumentací. Když pozůstalí nereagovali, byla demontáž v létě 1970 provedena úředně – zásahem StB v noci z 26. na 27. listopadu došlo k jeho zničení.
V říjnu 1973 Palachova matka po dlouhém vydírání kapitulovala a svolila k exhumaci a zpopelnění ostatků. U hrobového místa se objevil nový náhrobek se jménem Marie Jedličkové, přesto se zde lidé dál zastavovali. Na jaře
1974 uložila rodina urnu
na hřbitově ve Všetatech do rodinného hrobu.
K obnovení hrobu na pražských Olšanech došlo v roce 1990.
Náhrobek byl autorem odlit znovu podle původní desky z roku 1970, jejíž model měl Zoubek uložený v ateliéru. Svým ztvárněním (bronzová deska s motivem
ležící postavy rozpadající se v prach) plní funkci náhrobku, tak i pomníku, jehož zbudování nepřipadalo v 70. a 80. letech v úvahu.
Palachovy ostatky byly na Olšany slavnostně
vráceny v říjnu 1990 za účasti prezidenta Václava Havla, který 28. října 1991 udělil Janu Palachovi in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Hrob je památkově chráněn od roku 2019
Oběť studenta Jana Palacha za uchování svobody a demokratického vývoje československé společnosti po srpnové okupaci v roce 1968 je významným mezníkem historie naší země. Umělecky vysoce kvalitně ztvárněný náhrobek s figurálním reliéfem od akademického sochaře Olbrama Zoubka, který je rovněž tvůrcem Palachovy posmrtné masky, na tuto oběť nejvyšší důstojně upomíná.
Čin Jana Palacha je pro českou společnost trvalým morálním apelem. Udělení statusu kulturní památky odpovídá celospolečenskému symbolickému rozměru Palachovy oběti. Náhrobek je dílem Olbrama Zoubka, jedné z výrazných osobností českého sochařství druhé poloviny 20. století. Autorem adekvátně zvolené úsporné formální a výrazové prostředky dávají náhrobku vysokou uměleckou a symbolickou hodnotu.
Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek.
Prvotní náhrobek byl vytvořen 1. července 1970.
Došlo k tomu zásahem StB, protože normalizační režim netoleroval symboliku odporu proti okupaci.
V říjnu 1973 po dlouhém vydírání svolila Palachova matka k exhumaci a zpopelnění jeho ostatků.
Rodina uložila urnu na hřbitově ve Všetatech do rodinného hrobu.
Ke znovuobnovení hrobu na Olšanských hřbitovech došlo v roce 1990.
Byl to slavnostní akt, kterého se zúčastnil i prezident Václav Havel, a představoval uznání Palachovy oběti pro svobodu a demokracii.
Jan Palach byl in memoriam oceněn Řádem Tomáše Garrigua Masaryka dne 28. října 1991.
Hrob byl památkově chráněn od roku 2019.
Náhrobek, navržený Olbramem Zoubkem, je umělecky vysoce kvalitní s figurálním reliéfem a má vysokou symbolickou hodnotu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.