ÚvodVýletyVýlety s příběhemVýlet do Luhačovic za skladatelem Leošem Janáčkem a dvěma Kamilami

Výlet do Luhačovic za skladatelem Leošem Janáčkem a dvěma Kamilami

Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava), jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české a světové moderní hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Miloval moravské lázně Luhačovice podobně jako Goethe svoje Mariánské Lázně. Malebné lázeňské městečko v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů navštívil poprvé roku 1886 na pozvání strýce Jana Janáčka, faráře ze Vnorov, a od roku 1903 sem jezdíval pravidelně.

Často se procházel po Lázeňském náměstí, ještě častěji se však toulal okolní přírodou, na lesních cestách naslouchal zpěvu ptáků, posedával na lavičkách a na stráních a patřil také k prvním ranním návštěvníkům v altánech s luhačovickými prameny. Nehledal tu jen inspiraci, ale také zapomnění a úlevu od doléhající tíže osudu. V únoru 1903 totiž v jedenadvaceti letech zemřela na tyfus Janáčkova milovaná dcera Olga a jejímu otci z tého tragédie zbělely husté tmavé vlasy.


Rány osudu

LuhačoviceNebylo to jediné neštěstí, které Janáčka postihlo. Jeho tvorba se v lepším případě dočkala uznání až v pozdním věku, v horším případě až po jeho smrti. Zemřely mu obě děti. Vztah s manželkou Zdenkou byl všelijaký, jen ne šťastný – jednu dobu se dokonce chtěli rozvést, nakonec se však dohodli, že budou každý žít svůj život.

Pro vitálního umělce drobné postavy s bohatou hřívou bílých vlasů byly Luhačovice hojivým balzámem. Od nešťastného roku 1903 je navštívil celkem celkem třiadvacetkrát a jeho pobyty jsou dokonale zmapovány. Víme například, že si léčil hlasivky, nosohltan a bolavé klouby. Při první návštěvě lázní se ubytoval ve vile Vlastimila, kterou postavil jako svou první lázeňskou stavbu architekt Dušan Jurkovič. Byl ubytován také v dnešním Jurkovičově domě, který stojí v samém srdci Luhačovic poblíž lázeňské kolonády, pobýval i ve vile Jestřábí a navštěvoval rovněž hotel, nyní pojmenovaný po jeho příteli – Dům Bedřicha Smetany. Nejraději však trávil letní ozdravné pobyty v Augustiniánském domě, kde v letech 1922 a 1926 napsal operu Příběhy lišky Bystroušky a slavnou Glagolskou mši – práce, které byly vyvrcholením jeho celožitovní tvorby a ovlivňují hudební tvorbu dodnes.
 

Jedna Marie a dvě Kamily

Lázně LuhačoviceV Luhačovicích mohl Janáček zapomenout i na nešťastné manželství; byl obletován společností a jeho soukromý život rozkvétal. Z několika žen, které jej citově zasáhly a inspirovaly i jeho tvorbu, stojí za zmínku pěvkyně Marie Calma Veselá, která napomohla uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňaNárodním divadle. V Luhačovicích se také seznámil s Kamilou Urválkovou, jejíž životní příběh se stal námětem opery Osud, a s Kamilou Stösslovou. O čtyřicet let mladší žena slavného umělce upřímně obdivovala; stala se jeho poslední múzou a jejich přátelství přerostlo v huboký emocionální vztah.

Luhačovice se nakonec staly Janáčkovým osudem; při posledním pobytu v červenci 1928 při jedné ze společných procházek s Kamilou Stösslovou prochladl. Ještě 29. července stihl navštívit Výstavu soudobé kultury v Brně, začátkem srpna však byl se zápalem plic odvezen do ostravské nemocnice a tam po několika dnech zemřel.