Tipy na jarní toulání přírodou pro fotografy

Naučná trasa Peklem, kaňonovitým údolím Robečského potoka, vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Cestou projdete nejen malebnými osadami s lidovou architekturou, ale na jaře po cestě uvidíte tisíce bledulí.

Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.

Přírodní památku Lačnov tvoří květnatá ovsíková louka na okraji zástavby v obci Lačnov, západně od místní školy. Na louce se v jarních měsících hojně vyskytuje vzácný šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). V Česku se jedná o nejbohatší lokalitu této přísně chráněné rostliny.

Pokud plánujete jarní výlet za posly jara – sněženkami, můžete vyrazit do lužních lesů u Litovle, kde se jim v ramenech řeky Moravy dobře daří. Výchozími místy mohou být obce Střeň nebo Lhota, pak už stačí pokračovat po levém břehu řeky.

Je největší oborou v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Na trase naučné stezky budete procházet zachovalou příměstskou, v minulosti intenzivně obhospodařovanou, zemědělskou krajinou s usedlostmi, kolem kterých se dosud nachází fragmenty zahrad, sadů, vinic a pastvin. Celé území je cenné ekologicky, biologicky, geomorfologicky a také historicky.

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.

CHKO Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence.

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

V hluboce zaříznutém údolí Chlébského potoka na Svratecku se dochovala vegetace potočních olšin s hojným výskytem chráněné bledule jarní. Dále se zde vyskytují pcháčové louky a řada zajímavých druhů rostlin a živočichů.

Každoročně v jarním období vykvétají na loukách v okolí Velkých Karlovic vzácné druhy rostlin, mezi ty nejvzácnější patří orchideje z čeledi vstavačovitých.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Čejkovické Špidláky se rozprostírají na 17 hektarech v nadmořské výšce 200 metrů mezi Čejkovicemi a Čejčí.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Největší lokalita s výskytem bledule jarní na území CHKO Železné hory se nachází mezi obcemi Vršov a Krásné. Jako přírodní památka byla vyhlášena v roce 1990, na ploše 18,65 ha.

Vrchol Svinec se nachází v blízkosti města Nový Jičín v nadmořské výšce 547 metrů nad mořem. V roce 1994 byl vyhlášen za přírodní rezervaci.

Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun.

Roklanský potok (též Mlýnský potok) je jedním ze tří potoků, jejichž soutokem vzniká šumavská řeka Vydra, proslulá svým kamenitým řečištěm s množstvím tzv. obřích hrnců.

Hněvošický háj na Opavsku je komplex lesních porostů dubohabřin a acidofilních doubrav. Nachází se zde významné druhy rostlin a živočichů, které jsou svým výskytem vázány na karpatskou oblast. Oblastí vede naučná stezka.

Rezervace Bedřichovka chrání vzácnou flóru i faunu. Z rostlin zde roste bledule jarní, prstnatec májový, pcháč různolistý, upolín nejvyšší, či růže alpská. Rezervace je hnízdištěm pro mnoho druhů ptáků. Svůj domov zde má celosvětově chráněný chřástal polní.

V západní části Českého středohoří existuje několik míst, kde se vyskytují dnes již velmi vzácné kolonie sysla obecného, který je v České republice kriticky ohrožený. Početná populace žije u letiště Raná či pod vrchem Milá v lokalitě Hliniště.

NPR Čtvrtě na Loučeňsku nedaleko městečka Mcely je chráněna z důvodu pestré mozaiky lesních typů a růstem vzácné květeny. Patří sem například bledule jarní či kruštík drobnolistý. Ze živočichů zde můžete pozorovat skokana štíhlého či ještěrku obecnou.

Ovocný sad na Klíčově, to je zelená oáza obklopená industriální atmosférou pražských Vysočan. Jedná se o jeden z 36 veřejných ovocných sadů na území hlavního města.

Přírodní památku Prlov tvoří tři samostatné lokality – dvě květnaté orchidejové louky a listnatý les. Na květnatých loukách se výskytují zvláště vzácné květiny, zejména orchidej vemeníček zelený a prstnatec Fuchsův a modřenec chocholatý. Na přilehlých loukách roste vstavače bledý a vstavač Mužský.

Hvožďanská louka je přírodní památkou v okrese Domažlice. Důvodem ochrany je vlhkomilná květena. Roste zde například hořec hořepník nebo prstnatec májový. Díky hořci se zde vyskytuje jedna z nejstabilnějších populací modráska hořcového v Česku.

Přírodní památka se rozkládá na levém břehu Hučivého potoka pod Perštejnem v Krušných horách, kde se na podmáčených loukách vyskytuje zvláště chráněný prstnatec májový. Dále zde můžeme najít jedovatý upolín nejvyšší a kosatec sibiřský.

Přírodní památka Babinské louky zahrnuje vlhké podhorské luky s pestrou květenou. Hlavním předmětem ochrany je především populace zvonovce liliolistého, najde se tu ale i mnoho dalších druhů rostlin – bleduli jarní, prvosenku vyšší, kosatec sibiřský, prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.

Přírodní rezervace Veltrubský luh o rozloze cca 99 ha se nachází mezi obcí Veltruby a pravým břehem řeky Labe v okrese Kolín. Zachoval se lužní les převážně listnatých stromů, mokřadů, niv a tůní a najdete tu také největší tůň v Polabských luzích.

Národní přírodní rezervace Libický luh byla vyhlášena v roce 1985. Rozkládá se ve Středočeském kraji u obce Velký Osek na pravém břehu Labe, v oblasti niv ležících pouhých 190 m n. m. Zabírá území o celkové ploše 410 hektarů. Na jaře zde rostou souvislé koberce česneku medvědího.

Přírodní památka Šafránová stráň se nachází v okrese Náchod u obce Suchý Důl přímo pod Broumovskými stěnami. Každé jaro ke konci března a v dubnu se tu lze drobnými nafialovělými kvítky pokochat.

Louka na severovýchodním svahu vrchu Lesná (696 m n. m.) asi 3,5 km jihovýchodně od Horního Němčí je jedinou lokalitou v CHKO Bílé Karpaty, kde roste šafrán bělokvětý.

Přírodní památka Kobylinec se rozprostírá severovýchodně od Třebíče, nedaleko obce Trnava. Jedná se o chráněnou lokalitu – původně pastvinu na nevýrazném pahorku se skalním výchozem. Vzácné rostliny jsou zde předmětem ochrany od roku 1982.

Louky na jižním okraji obce Kytlice, cca 4,5 km severně od Nového Boru jsou chráněné jako významné naleziště šafránu jarního, vysazeného zde pravděpodobně na začátku 20. století, od té doby se jeho populace spontánně rozšířila na sousední pozemky a dnes čítá kolem 1 300 jedinců.

Na Farské louce v obci Slunečná, která byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949, se v hojném počtu vyskytuje šafrán bělokvětý. Každé jaro zde vykvetou desítky těchto přísně chráněných rostlin. V České republice je známo jen několik málo lokalit, kde se bílé šafrány objevují.

Přírodní rezervace, která patří mezi nejstarší na Znojemsku, se rozprostírá na svazích a údolí Příčního potoka. Díky romantickému rázu krajiny toto údolí dostalo přezdívku Údolí lásky. V rezervaci rostou vzácné duhy rostlin, na jaře zde vykvétají koberce sněženek.

Území se nachází v ploché nivě meandrujícího potoka Leština na jihovýchodním okraji Chraňbožského lesa nedaleko obce Leština u Světlé a Číhošť. Představuje ukázku údolních olšovo-jasanových luhů s navazující vlhkými loukami a mokřadními společenstvy. Na jaře je zde hojný výskyt bledule jarní.

Přírodní památka Hersica na jižní Moravě byla vyhlášena v roce 1997 a zabírá celkem 23,27 hektaru. Jedná se o mokřadní lesní společenstva s olšinami a chráněnými bledulemi. Nachází se mezi Lysicemi, Kunštátem, Černovicemi a Bedřichovem ve Svratecké hornatině.

Na jaře kvetou v Národní přírodní rezervaci Ransko mezi Ždírcem nad Doubravou a Havlíčkovou Borovou desetitisíce bledulí jarních. Zdejší rozsáhlé lesy o rozloze necelých 700 ha jsou domovem pro celou řadu chráněných a ohrožených rostlin a živočichů.

Přírodní rezervace Blatná hráz se nachází nedaleko obce Želetava na Vysočině, v okresu Třebíč. Jedná se o jedno z posledních bohatých nalezišť bledule jarní v třebíčském okrese.

V okolí města Hranice se dochovaly významné biotopy s ohroženými druhy rostlin i živočichů. Nejvíce ceněnou lokalitou je Národní přírodní památka Lužní potok, který tvoří přirozenou hranici se Spolkovou republikou Německo. Spolu s několika přítoky je domovem kriticky ohrožené perlorodky říční.

Přírodní památku Křišťanov – Vyšný najdete nedaleko obce Křišťanov, asi 6 km východně od Volar. Důvodem ochran jsou dvě samostatně oddělené lokality s mokřadními a vlhkomilnými ekosystémy. Na jaře zde pravidelně rozkvétá ohrožený šafrán bělokvětý.

Za pouhých pár minut dojdete od konečné zastávky městského autobusu v Jablonci nad Nisou – Lukášově na pozoruhodné místo. Jedná se o nenápadnou louku, která na jaře rozkvétá stovkami bílých i nafialovělých květů šafránu.

Na okraji jihomoravské obce Milotice se nachází, mezi poli a vinohrady, přírodní rezervace Horky, která představuje unikátní stepní společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak zemědělsky obhospodařované krajině. Na jaře vás místo oslní záplavou květů hlaváčku jarního a prvosenek.

Rakovecké údolí patří k nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny. Táhne se od obce Račice-Pístovice až k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic. Louky se zde střídají s lesy a pasekami a v části údolí byla instalována naučná stezka. Brzy z jara se zde objevují obrovské trsy bledulí.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Nevšední přírodní památka se rozprostírá na několika lokalitách území obce Sedlnice. Husté koberce sněženek zde odedávna ohlašovaly místním obyvatelům přicházející jaro.

Přírodní park se rozkládá na ploše 8 km² a představuje lužní krajinu s dochovanými zbytky přírody kolem řeky Moravy jihovýchodně od Mikulčic. Součástí území je přírodní rezervace Skařiny, která je jednou z posledních hnízdních kolonií volavek popelavých a čápů bílých u řeky Moravy.

V roce 2012 vznikla v Hustopečích rozhledna, která se nachází v jedné z největších botanických rarit na Moravě – v mandloňových sadech. Ocelová mandloňová rozhledna dosahující do výšky 17 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Údolí meandrujícího toku Rokytné vyniká zachovalým krajinným rázem. Ten tvoří zákruty řeky se starými břehovými porosty a četnými skalisky. V jejich okolí jsou hustě zalesněné a nepřístupné svahy.

Údolí Bobřího potoka se nachází poblíž Kravař, ve východní části Českého středohoří. Díky členitému terénu má zdejší potok charakter horské říčky. Procházka zdejší soutěskou, kde nechybí četné můstky, stezka po skalní římse jištěná řetězy, pěnící kaskády a nádherný vodopád je krásným zážitkem.

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde na jaře vykvétají desetitisíce konikleců velkokvětých, jejichž počet je největší na světě.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Vyhlídkové místo se nachází na vrchu Výslunní (364 m.n.m.) a z tohoto důvodu se jí také někdy říká, Výslunní vyhlídka.

Jedna z nejstarších turistických cest v okolí Plzně vede po levém břehu řeky Berounky. Stezka začíná v Plzni, vede do obce Druztová a ke zřícenině hradu Věžka.

U Kozmic na Hlučínsku, v povodí řeky Opavy, mezi městy Opavou a Ostravou, najdete oblast, kde má voda hlavní slovo. Zdejší nivní louky jsou domovem hmyzu, žab a především ptactva. Hluboko v území byla umístěna sedmimetrová pozorovatelna s přístupovým chodníkem a sedmi informačními tabulemi.

Jedná se o nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadů v Českém ráji. Nachází se zde chráněné druhy rostlin a živočichů, například pryskyřník velký, bledule jarní, rosnatka okrouhlolistá či tolije bahenní. Žije zde ledňáček říční, čírka obecná, rákosník velký či strnad rákosní.

Sněženkové údolí u obce Chmelík na Litomyšlsku je na jaře pokryté nesčetnými květy zvláště chráněné sněženky podsněžníku.

Přírodní památka se rozkládá v nivě řeky Labe porostlé lužním lesem. V oblasti hojně roste vzácná sněženka podsněžník a řada chráněných druhů hmyzu. Na území se také nachází zbytek staré dubové aleje.

Každým rokem koncem března a v dubnu rozkvétají v chráněném území Hořina u Velkých Heraltic na Opavsku louky se vzácnou rostlinou šafránem Heuffelovým. Střední část údolí potoka Hořiny s přilehlými loukami je vůbec nejstarším chráněným územím v okrese Opava.

Přírodní památka u obce Řimice na Litovelsku chrání mozaiku vlhkých luk a rákosin, drobných tůní a fragmentů vrbo-topolového lužního lesa. V předjaří louky hojně pokrývají sněženky. Území je domovem také mnoha vzácných obojživelníků.

Děje se tak rok co rok na konci března či na začátku dubna. A přesto tento přírodní jev nepřestává fascinovat tisíce lidí. Sotva roztaje sníh a lužní lesy podél Odry se začínají zelenat, změní svou barvu znovu do bílé. Tentokrát ale ne pod vrstvou sněhu, ale díky kobercům sněženek.

Nivní louky na březích potoka Smolinka jsou hojným výskytištěm kriticky ohroženého šafránu bělokvětého. Přírodní památka se nachází na pravém břehu potoka, asi 2 km severně od obce Smolina u Valašských Klobouk.

Jedná se o nížinný úsek řeky Ohře nedaleko Břežan na Ohří, který byl v roce 2006 vyhlášený za přírodní rezervaci. Důvodem ochrany je komplex lužních lesů.

Naučná stezka Pňovský luh se nachází nedaleko Poděbrad a tvoří spolu s přilehlým Veltrubským a Libickým luhem největší a nejzachovalejší komplex lužních lesů v Čechách.

Do Rakoveckého údolí padají svahy se slepencovými skalami, podél meandrujícího potoka Rakovce jsou zachovány vlhké louky s břehovým porostem. Druhou část parku představuje údolí, které se táhne k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic.

Naučná stezka vede unikátním Lednicko-valtickým areálem zapsaným na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Trasa je vedena komplexem lužního lesa nazývaného Kančí obora.

Předmětem ochrany je unikátní ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, náplavy a bočními říčními rameny (mezi Litovlí a Horkou nad Moravou) a navazující blízké nelesní i lesní ekosystémy, se zastoupením typických i ohrožených druhů rostlin a volně žijících živočichů.