#světovéČesko a pražský ostrov Kampa: království romantiků, umělců a vodníků

Ostrov nemůže existovat bez vody, což platí i pro Kampu. Od Malé Strany ji už od 12. století odděluje umělý vodní náhon Čertovka, jemuž se kdysi říkalo docela obyčejně Strouha. Na ostrůvku byly rozlehlé zahrady, většinou šlechtické a nepřístupné, a podél náhonu stávalo v řadě několik malostranských mlýnů: Huťský, Zlomkovský, Štěpánovský neboli Velkopřevorský či Sovovský. Už nemelou, ale na památku tu po nich dodnes zbylo několik mlýnských kol. A také vodník Kabourek, který hlídá to nejznámější a největší, kolo Velkopřevorského mlýna.
 

Kampa a Karlův most: městečko po mostem

Na Kampu se dá dostat z několika stran: uličkami od mostu Legií, po několika můstcích z Malé Strany, a na lodičkách a šlapadlech z Vltavy. A také po schodišti z Karlova mostu, jak kdysi pohled na Kampu vylíčil spisovatel František Langer (1888–1965): „Velikou krásou a překvapením Karlova mostu je, že jdete-li po něm, myslíte, že se pod vámi ještě vlní Vltava, a hle: vždyť jdete nyní po kamenné terase pověšené mezi vrcholky stromů! Až u vašich hlav září svíce kaštanových květů, zasazených do pětiprstých zelených svícnů a v létě kolem vás voní akáty jako čerstvě vymetaný med. Místo aby pod ním plynula voda, pod most se teď rozložilo městečko.“
 

Kampa a hrnčířské trhy

Když někdy během 15. století pražští konšelé dali souhlas, aby si na Kampě postavili domky první obyvatelé, uložili jim, aby se „za milostivé svolení k přebývání o Karlův most na věčné časy starali, jeho škody pečlivě odstraňovali a most v náležitém pořádku a bezpečnosti udržovali“. Právě proto byli mezi prvními usedlíky Kampy kameníci, zedníci a tesaři, bednáři, kováři a také hrnčíři. Postupně se ostrov zvětšil, hlavně když sem po roce 1541 naváželi suť po požáru Malé Strany a Hradčan. Na počátku 17. století dokonce byly z Pohořelce postiženého morem na Kampu přeneseny slavné hrnčířské trhy a konají se tu dodnes. Pokud máte čas, zajděte se na ně podívat: zajímavý koutek Prahy jako by se při nich ponořil do dávno minulých dob.
 

Kampa a Jak utopit doktora Mráčka?

Současný název Kampa se používá od roku 1770. Podle jedné verze je to podle jména Ticho Ganzneb z Kampu, což byl majitel jednoho ze zdejších domů, podle jiného výkladu je název Kampy odvozen od latinského výrazu „campus“, který označuje pole a vinice.



A také zahrady: první ze smíchovské strany bývala barokní zahrada Michnovského paláce, který stával za Čertovkou na Újezdě. Později se proměnil ve zbrojnici, což připomíná Hotel Kampa – Stará zbrojnice. V zahradě, která se proměnila v park, zase zbyl Michnovský letohrádek aneb dům, který znáte z filmu Jak utopit doktora Mráčka aneb konec vodníků v Čechách.

O kousek dál objevíte Sovovy mlýny, nejznámější mlýny na Kampě a také rodiště barokního hudebního skladatele Josefa Myslivečka (1737–1781). Dnes v nich sídlí Museum Kampa, které uchovává sbírku děl Františka Kupky, Otto Gutfreunda a dalších významných umělců 20. století. Opodál v parku vedle muzea určitě nepřehlédnete tři sochy od Davida Černého, bronzové sourozence miminek, která lezou po Žižkovské televizní věži.
 

Werichova vila a Třináctá komnata

Nedaleká Werichova vila vám Kampu představí jako oblíbené místo umělců a literátů. Tím prvním zřejmě byl abbé Josef Dobrovský (1753–1829), který se usadil v bývalé koželužně v Nosticovské zahradě. Hrabě Bedřich Jan Nostic ji dal upravit v pěkné obydlí uprostřed zahrad a nabídl ji učiteli svých synů, aby pobytem v přírodě a lehkou manuální prací překonal duševní chorobu; dnes tu stojí Dobrovského pomník. Dům se dostal do české literatury také jako místo, kam spisovatel Vladimír Neff umístil děj svého románu Třináctá komnata. Je náhoda, že dům v té době skutečně měl dvanáct pokojů a třináctou tajnou místnost pod schodištěm na půdu?



V domě, kde bydlíval Josef Dobrovský, později žil historik Zdeněk Wirth (1878–1961) a v prvním poschodí Jan Werich (1905–1980; oba mají na domku bustu), v přízemních místnostech pak bydlel básník Vladimír Holan (1905–1980). Na Kampě žil také Jiří Voskovec (1905–1981), malíř Antonín Kašpar (1877–1934), přímo na břehu Čertovky pak měl dům s ateliérem Jiří Trnka (1912–1969). Rád se prý díval na takzvané pražské Benátky, skupinu domů, které jako by vyrůstaly přímo z vody.

Bývala tu rovněž Kaiserštejnská zahrada, která se táhla kolem dnešního Lichtenštejnského paláce: traduje se, že šlo o první místo v Praze, kde vykvetly karafiáty a tulipány. V polovině 20. století šly zdi starých palácových zahrad k zemi a spojením pozemků vznikl dnešní park na Kampě, upravený ve volném anglickém krajinářském slohu.
 

Kampa, jeden z nejkrásnějších ostrovů světa

• Spousty dalších krásných míst objevíte v těsném okolí Kampy. Lávka u Velkopřevorského mlýna vás dovede k Lennonově zdi, nejznámějšímu pražskému symbolu lásky a míru. Hned na druhém břehu Čertovky se nachází Muzeum Karla Zemana, o pár kroků dál pak v areálu Hergetovy cihelny najdete Franz Kafka Museum.
• Cestovatelský server VirtualTurist vyhlásil Kampu druhým nejkrásnějším městským ostrovem na světě. První příčka patří Ostrovu svatého Ludvíka / Île Saint-Louis v Paříži, na třetím místě se pak umístil bělehradský Ada Ciganlija. V TOP 10 se umístily i další evropské ostrovy, například Isola Tiberina na Tiberu v centru Říma, ostrov Christianshavn v Kodani, Markétin ostrov na Dunaji v Budapešti a Trödelmarktinsel na řece Pegnitz v Norimberku.
• Ostrov svatého Ludvíka je společně s Île de la Cité jedním ze dvou zbývajících přírodních ostrovů na francouzské řece Seině. Nachází se v samém srdci Paříže a byl také nejdříve osídlený, stojí na něm slavná katedrála Notre Dame.