Stopy největšího Čecha aneb ať žije Cimrman!

Ve Staré Huti u Dobříše najdou příznivci Járy Cimrmana několik bodů, kde se musí zastavit. Jedním z nich je dům, kde se našla mistrova pozůstalost.

Kaproun je část obce Kunžak a je mezi milovníky cestování je znám romantickou železniční zastávkou ukrytou uprostřed lesů České Kanady a památníkem Járy Cimrmana.

Poslední stopa všestranného českého génia, spisovatele a pedagoga Járy Cimrmana, kterému jen o fous utekl titul Největší Čech, vede do jizerskohorského města Tanvald. Po jeho stopách se mohou všichni milovníci aktivní turistiky vydat po 30 kilometrů dlouhé cyklostezce.

Lesní bary je samozřejmě nejlepší objevit bez nápovědy: jen tak, cestou, a nejlépe když budete hladoví a pří pátrání po pěkném místě k odpočinku. Pak se vám bude zdát, že jste objevili zázrak. Na portálu Kudy z nudy ale tomu zázraku trochu pomůžeme a poradíme vám, kde tahle krásná místa objevíte.

V areálu U Čápa bylo s velkou slávou představeno veřejnosti Muzeum Cimrmanovy doby – Maják Járy Cimrmana. První oficiální Cimrmanovo muzeum pokřtil početný soubor herců divadla Járy Cimrmana v čele se Zdeňkem Svěrákem.

Příchovice patří mezi menší, ale útulné středisko turistiky a zimního lyžování na pomezí mezi Jizerskými horami a Krkonošemi, vzdálené 6 km od Harrachova. Prožijte dovolenou v klidném prostředí autentické jizerské chalupy, která nabízí veškerý komfort a možnosti relaxace.

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Je autorem (případně společně s Ladislavem Smoljakem spoluautorem) scénářů řady úspěšných filmových komedií, například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni.

Počítáte se mezi cimrmanology, kteří znají všechny hlášky ze slavných divadelních her či filmů o tomto českém géniovi zpaměti anebo svět Járy Cimrmana teprve objevujete? Divadlo Járy Cimrmana laskavým humorem baví své diváky více než 55 let a za tu dobu se stala hlavní postava zneuznaného univerzálního génia Největším Čechem a lidová tvořivost dává postavě vytvořené Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem stále nové a překvapivé souvislosti. Vydejte se do míst, kde Jára Cimrman působil či po sobě zanechal výraznou stopu!

Nostalgická myš v Šemanovicích není jen restaurace. Je to kulturní stánek, který divadelním fundusem Semaforu vybavil Jiří Suchý se svým bratrem Ondřejem. V útulném prostředí se konají výstavy, koncerty a divadelní představení.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Málo kdo ví, že v zapadlém koutku Prahy, na Slatinách mezi Michlí, Vršovicemi a Strašnicemi, se skrývají bahenní lázně Járy Cimrmana. Do nich se místní obyvatelé již odedávna chodí potají v noci či nebo brzo k ránu koupat, a to pro jejich léčebné účinky.

Nedaleko Uherského Brodu, na cyklostezce do obce Prakšice, naleznete nedokončenou autosochu Járy Cimrmana.

Dřevěná rozhledna stojí ve svahu nad Březovou nad Svitavou. Cimrman se při svém pobytu spřátelil se zdejším rodákem, významným českým kartografem profesorem Karlem Kořistkou, proslulým tvůrcem turistických map, a velmi se zasloužil o osvětu jeho díla.

Ulička nesoucí název českého fiktivního génia a světoběžníka Járy Cimrmana je přímo v centru Lipníka a vůbec nevede kolem řeky, voda je tu ale naštěstí domalovaná a s ní i celá řada vynálezů z Cimrmanovy doby.

Ve vitríně hostince je k vidění památný Škrpál Járy Cimrmana. Cimrmanova více než sto let stará bota zůstala na cestě poté, co Cimrman z hospody utíkal bez placení. V obci Pohoří se shodou okolností narodil i spoluzakladatel divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka.

Bronzový odlitek Ohryzek Járy Cimrmana zřídila Přírodovědecká fakulta v Českých Budějovicích. Najdete jej nedaleko této budouvy na ulici Branišovská. Dílo bylo odhaleno v roce 2014, jeho autorem je Michal Trpák.

Český velikán Jára Cimrman má v Letohradě vlastní muzeum. Malé muzeum se nalézá ve sklepení zámku, kde dřív byly sklady civilní obrany. Návštěvníkům ukazuje světničku Cimrmanových rodičů, fotografie génia z dětství či plakáty, které poutají na divadelní hry.

Hned u vlakové zastávky Kaproun nalezneme Cimrmanův památník společně s kamennou mohylou.

V Lomnici na jižní Moravě se můžete projít po naučné stezce neznámého génia Járy Cimrmana. Stezka vede po žluté turistické značce z lomnického náměstí směrem k Synalovu a končí u myslivny pod vrcholem Sýkoř (702 m n. m.).

Léčivý pramen, který zde umístil Jára Cimrman v roce 1898, se nachází pod kopcem Husa, nedaleko místa jeho smrti. Ač je k dispozici plecháček, z pramene voda neteče.

U obce Nouzov se nachází nejnižší rozhledna u nás. Jak je známo, Jára Cimrman neměl rád výšky a proto tato rozhledna skutečně není vysoká. Přesto je z ní pěkný výhled do okolní krajiny.

Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových se nachází na zámku v Čechách pod Kosířem. V rámci samostatné prohlídky je možno si prohlédnout autentické dokumenty, rekvizity a další předměty spojené s filmy vzniklými ve spolupráci otce a syna Svěrákových.

Český fiktivní génius Jára Cimrman má v jizerskohorské obci Tanvald zvláštní sochu. Návrh sochy, cimrmanovsky pojaté jako "Cimrman v mlze", vybral duchovní otec Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou českého génia Járy Cimrmana. Zajímavostí je, že v divadle hrají pouze muži.

Orlické hory a Podorlicko se řadí mezi jednu z nejatraktivnějších cyklodestinací v rámci České republiky. Díky rozmanitým terénům a velmi husté síti cyklotras, která převyšuje i republikový průměr, si zde přijde na své opravdu každý.

Nádherný jírovec v blízkosti obecního úřadu obce Sklené na Vysočině má svou historii. Místní tvrdí, že kaštan, z něhož strom vyrostl, kdysi v obci ztratil český génius Jára Cimrman.

Recesistické dílko najdete v městském parku. Jedná se o kopii Cimrmanovy školní pomůcky z dob, kdy nebyly peníze na nákladné kabinety pro uložení potřebných předmětů. Svůj vynález nazval Zeměkoule v kostce.