Ochranné sítě se objevily na obou místech jako v minulých letech, a to
na vrcholku Sněžky i v sedle u bývalé Obří boudy (u Slezského domu). Na
Sněžce je instalováno přibližně 600 m ochranných sítí, v sedle pak 500 m. Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale
nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách. Proto správy obou
krkonošských národních parků loni poprvé oddělily prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí. Tato
metr vysoká síť posílila již instalované řetězové zábrany, které ale lidé ve velkých počtech překračovali. Oranžová ochranná síť je jasně viditelná a
na vrcholu hory opravdu působí nezvykle. I letos budou pro celou letní sezónu vyčleněni
strážci, kteří budou celý den na
Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o
služby s Policií ČR.
Extrémní a symbol – tato dvě slova zcela vystihují
Sněžku. Nejvyšší hora Česka je symbolem pro všechny Čechy. Roční
průměrná teplota 0,2 ˚C a vysoké množství
dešťových a sněhových srážek řadí vrchol
Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás. Extrémní je i návštěvnost vrcholu. Denní počet pěších turistů v letní sezóně je
8 000 až 9 000 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob
lanovou dráhou Pec pod Sněžkou–Sněžka (s denní kapacitou až 2 400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás.
Stavby mužiků nevratně poškozují kamenné sutě a jejich biotop
Zvláštní jehlancovitý tvar
1 603 m vysoké
Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku
mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky. V minulosti – zejména na východním úbočí
Sněžky, na
Obřím hřebeni – se staly
terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let.
Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro
severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí
pěvuška podhorní či
linduška horská.
Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec. Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na
Sněžce nenahraditelné a
není možné připustit jeho ohrožení a
ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.