ÚvodAktualityNa krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává 8 m sněhu
Příroda

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává 8 m sněhu

  • 30. března 2024
Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
Mapa republikyMapu republiky sleduje Správa KRNAP dlouhodobě a využívá dostupné moderní technologie. Poslední roky ji krkonoští botanici zaměřují i s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.

Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu letošní zimy v Krkonoších (zejména v nižších částech hor) napadlo, bylo nebývale malé. I přesto na tradičním sněhovém poli, které botanici Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili během dubna maximální výšku sněhové pokrývky 8 m. Zatím absolutní maximum sněhové pokrývky tohoto sněhového pole bylo 15,7 metru v roce 2000 a naopak minimum 5,4 m v roce 2014. Odtávání sněhu na Mapě republiky ovlivňuje kombinace několika faktorů. Záleží hlavně na četnosti a intenzitě srážek, čím více deště, tím rychleji odtává. Roli hraje také teplota či oblačnost.
 

Nejdřívé odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"

Mapa republiky KrkonošePřestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéleKrkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa – nejdříve odtaje Podkarpatá Rus, potom Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si za první republiky všimli turisté a od té doby se přírodnímu útvaru začalo přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.

Dobře viditelná je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou Příroda

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Chalupa Na Rozcestí u Liščího hřebenu v Krkonoších Gurmánská turistika

Chalupa Na Rozcestí u Liščího hřebenu v Krkonoších

Chalupa Na Rozcestí je jednou z legendárních krkonošských bud. Nachází se skutečně na rozcestí cest na hlavním hřebenu Krkonoš. Od boudy se dá dojít na Sněžku, do Pece, Špindlu nebo na Strážné (Vrchlabí).

Další aktuality

Už ho nesou: Trutnovské dračí slavnosti se blíží!

Devatenáctý ročník originálních slavností, jejichž organizátoři se snaží oživit pověst o zabití draka a založení města Trutnova, vypukne už v pátek 3. května 2024 na Krakonošově náměstí. Městské dračí slavnosti s neobvyklým názvem „Už ho nesou!“ se konají vždy začátkem máje a nabízejí všem generacím zcela nevšední zážitky spojené s poznáním krásné trutnovské mytologie. Letošní motto zní Tisíc let brněnského draka.
Zážitky, Královéhradecký kraj

Česko mezi řádky: Divá Bára, Vestec a Božena Němcová

Výlety s Boženou Němcovou (1820–1862), nejslavnější spisovatelkou národního obrození, většinou míří do Babiččina údolí, dějiště jejího nejznámějšího díla Babička. K nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří také povídka Divá Bára. Ta se ale odehrává jinde: pojďte odhalit její tajemství s Kudy z nudy!
Kultura, Královéhradecký kraj

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Orlických hor a do Kladska

Pojďte s Kudy z nudy objevovat krásy Orlických hor! V dosud neobjeveném přírodním ráji se bude líbit všem: milovníkům rozhleden, dalekých výhledů i nejrůznějších historických i technických památek. A protože se budeme pohybovat v horách a údolích, kudy prochází česko-polská hranice, podíváme se i k sousedům.
Letní sporty, Královéhradecký kraj

Do Babiččina údolí se vypravte na Ratibořické ovčácké slavnosti

V sobotu 27. dubna 2024 se v Babiččině údolí budou konat Ratibořické ovčácké slavnosti, které připomenou letošní Den Země. Můžete se těšit na ukázku pastvy ovcí a práce pasteveckého psa, ochutnávku ovčích a kozích sýrů, folklórní vystoupení a tradiční řemeslníky. Součástí slavností je prodejní jarmark a dílničky pro děti. Akce se koná za každého počasí.
Životní styl, Královéhradecký kraj

Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Krkonoších

Kouzelné hory, kterým vládne bájný Krakonoš, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy. Oproti evropským velikánům je naše skromné pohoří unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Díky své výjimečnosti a krajinnou hodnotu bylo toto horské území o rozloze 385 km² vyhlášeno v roce 1963 národním parkem.
Příroda, Královéhradecký kraj

Ochutnejte tradiční krkonošské pokrmy

Kyselo, kucmoch, sejkory, houbový kuba nebo zelníky… to jsou tradiční pokrmy Krkonoš. Hospodyňky si ve zdejším kraji musely vystačit se skromnými potravinami, jako je zelí, brambory, houby, čerstvé bylinky a luštěniny. Jestliže se chystáte do našich nejvyšších hor na výlet nebo dovolenou, určitě nějaký ten tradiční pokrm vyzkoušejte. Budete překvapeni, jak nápaditě uměli naši předci zpracovat to málo, co v Krkonoších vyrostlo na poli nebo v lese. Kam se za krajovými specialitami vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Gurmánská turistika, Královéhradecký kraj

Krkonoše, Broumovsko nebo Orlické hory: poznejte 7 oblastí Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj je rozdělen na celkem 7 turistických oblastí. Některé jsou notoricky známé, jiné je třeba objevit. Patří sem Krkonoše, Podkrkonoší, Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Broumovsko a Orlické hory a Podorlicko. Každá z těchto oblastí nabízí mnoho zážitků, památek a přírodních krás, kam se jet podívat a odpočinout si. Kudy z nudy vám představí 7 atraktivních míst – za každou oblast jednu, která rozhodně stojí za návštěvu!
Příroda, Královéhradecký kraj

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Královéhradecký kraj

Málo navštěvovaná a přesto úchvatná místa nabízí i Královéhradecký kraj. Objevte historii lyžování v muzeu v Dolní Branné, unikátní kostely v okolí Broumova, postavené podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, třeba dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, Museum bednářství Jaroslava Tománka a krásu nerostů z celého světa v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem. Vydejte se na výlet zpět do dob císaře Josefa II. při prohlídce podzemních chodeb pevnosti Josefov, navštivte rozhlednu na Feistově kopci anebo Rychnov nad Kněžnou, kam Karel Poláček umístil děj své knížky Bylo nás pět. Prohlédněte si Poláčkův památník i sochu pěti malých dobrodruhů!
Kultura, Královéhradecký kraj