Dušičky – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Od raného středověku stávala vysoko nad Vítochovem svatyně, kterou nechal údajně založit sv. Metoděj. Řadí se tak k nejstarším památkám na Moravě. Románsko-gotický vzhled se zbytky zdi a hranolovitá bašta připomíná časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.

Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a dušiček. Je to období plné tajemných rituálů a podivuhodných setkání, při kterých se prolíná svět živých se světem mrtvých. Bubáci se vyrojí zejména poslední říjnový den, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Věřte nebo ne, jeho název vznikl prostým zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých – a přesně tak to je, protože připadá na první listopadový den a den nato se slaví dušičky – Památka zesnulých. Zkrátka příležitostí ke strašidelným prohlídkám s tajuplnými světýlky se nabízí víc než dost!

Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Návštěvníci dnes v Boskovicích mohou využít prohlídkových okruhů židovskou čtvrtí s průvodcem, které jim představují historii a život židů na Boskovicku včetně návštěvy židovských památek.

Prohlédnout si místo, kde jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, můžete nedaleko od Třeboně. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Pomník nejslavnějšího miletínského rodáka Karla Jaromíra Erbena se nachází na náměstí v obci Miletín poblíž Hořic. Karel Jaromír Erben se v Miletíně narodil 7. listopadu 1811.

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Arboretum ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini okolo roku 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním i zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení parku, tedy dnešního arboreta.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Nový židovský hřbitov tvoří samostatnou část Olšanských hřbitovů. Naleznete jej mezi ulicemi Želivského a Izraelská. Rozlohou i počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem u nás a je chráněn jako kulturní památka.

V horní části Komáří dolinky u Javorníku stojí již po staletí v lesní půdě zvláštní kamenný památník, který je v okolí všeobecně známý pod názvem „Sedm křížů“.

Devět dřevěných křížů u exitu 168 na dálnice D1 připomíná podle pověsti krvavou událost z roku 1540.

Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dochovanou památkou lidové dřevěné sakrální architektury v České republice. Je dominantou broumovského hřbitova situovaného u hlavní cesty, která dále pokračuje na Křinice. Návštěvníci si mohou kostelík prohlédnout od roku 2009.

Nedaleko obce Prameny v Slavkovském lese se nalézá národní přírodní památka Tři kříže. Kamenné kříže se tyčí na skalce vpravo od silnice. Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1859 jako díkuvzdání za vyléčení nemoci.

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Mahlerovy sady se nacházejí přímo pod Žižkovským vysílačem, v těsné blízkosti židovského hřbitova. Park vznikl koncem 50. let na úkor části tohoto hřbitova. Později potkal i sady podobný osud, a to, když v jejich středu byl vybudován Žižkovský vysílač.

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Pozoruhodná barokní kostnice se čtyřmi půlkruhovými apsidami byla postavena v Kolíně v letech 1732–33 podle projektu neznámého architekta, s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění. Uvnitř se nachází pylony z kosterních pozůstatků a barokní oltář.

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.

V dřevěných lavicích restaurovaného kostela tiše sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se skloněnými hlavami se tiše modlí k Bohu. Nedýchají. Ani vzduch se nepohne. Jedná se o sochy připomínající věřící obyvatele, kteří ve vesnici dřív žili.

Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce šest set pacientů.

Tajuplný kostel Všech Svatých se ukrývá na okraji Velvar na území nazývaném Malovary. Hřbitovní zeď ohraničuje místo, kde se zastavil čas. Uvnitř i vně kostela odpočívají kameny i pozůstatky z minulých oprav, které umocňují lehce děsivou atmosféru opuštěného kostela.

Jako sídlo si Kleinové vybrali jeden z objektů zdejší zbrojovky, který byl přestavěn na zámek. V protější stráni pak vystavěli Mauzoleum. Architektonicky cenný objekt dnes stojí na okraji parku, blízko silnice 1/44.

Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Proč se nemá chodit na místní hřbitůvek, věděl už Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.

Hřbitov pruských vojáků se nachází u Mikulova nedaleko bývalého hraničního přechodu, tzv. staré celnice. Jedná se o památkou rakousko-pruské války, která se roku 1866 odehrála mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím.

Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic byl založen roku 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a v 19. století byl významně upraven. Právě zde se měl odehrát děsivý příběh z balady Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.