ÚvodAktuality10 tipů na výlety do vřesovišť aneb ve stínu i na výsluní
Příroda

10 tipů na výlety do vřesovišť aneb ve stínu i na výsluní

  • 7. října 2023
Nádherně kvetoucí a voňavé vřesoviště, hýřící barvami. Krásné kousky přírody, kde vřesy a vřesovce doplňují zakrslé borovice a jalovce, dřišťály a břízky, čerstvý vzduch a daleké obzory. K tomu si připočtěte svištící vítr, cáry mlhy a možná jemné mrholení, aby byl návrat z procházky o to lákavější – do pohodlného křesla k hřejivému krbu, hrnku čaje s vřesovým medem anebo sklence skotské whisky. Tak vypadá správný výlet na vřesoviště. Možná nějaké máte přímo na své zahradě, možná se je teprve chystáte založit. Berte naši pozvánku na toulky po vřesovištích jako inspiraci, než se pustíte do práce. Vydejte se s námi do krajin s atmosférou drsného severu, do některé botanické zahrady anebo jen tak do lesa, za zážitky a na výlety do stínu i na výsluní.

Největší vřesoviště je v Podyjí

vřes havraníky podyjíPodyjská vřesoviště patří k velkým unikátům české přírody. Havranické vřesoviště je největší svého druhu u nás. Nikde jinde totiž nenajdete větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než v prostoru mezi Znojmem. Jeho rozloha činí 131 ha a roku 1990 bylo vyhlášeno přírodní památkou. Díky kombinaci řady faktorů je toto osobité společenstvo patrně nejbohatším biotopem Národního parku Podyjí. V současné době tu můžete vidět keříky s vřesem, ale také jiné ohrožené druhy rostlin či živočichů. Rostou zde kostřavy, vřes obecný, kručinky, divizny i janovce a na jaře zde vykvétají stovky konikleců. Suchomilnou faunu zastupují kudlanky nábožné, dudci a ještěrky. Unikátním živočichem, který obývá zdejší lokalitu je pavouk stepní rudý, který se zdržuje na zemi a nebo pod kameny. Stádo divokých koní pomáhá na Havranickém vřesovišti s údržbou lokality a chrání jej před zarůstáním.
 

Přebuzské vřesoviště v Krušných horách

Přebuzské vřesovištěPřebuzské vřesoviště najdete v Krušných horách u stejnojmenného města. Přírodní památka má rozlohu 90 hektarů. Na bývalém vrchovištním rašeliništi vznikla těžbou rašeliny mozaika velmi různorodých mikrobiotopů, které jsou porostlé společenstvy rostlin. Nachází se tu až několik metrů vysoké pilíře neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především bříza trpasličí (jedná se o "nejzápadnější" výskyt této rostliny na našem území). Až na minerální podloží odtěžené plochy byly osídleny plavuní vydlačkou, zavodnělé příkopy s různými rašeliníky doprovází rosnatka okrouhlolistá. Na smilkových loukách na okraji přírodní památky lze nalézt prhu arniku, prstnatce listenatého a nenápadnou kapradinu vratičku měsíční. K zvířeně patří čolek horský, skokan hnědý, ještěrka živorodá, bekasina otavní, linduška luční a jelen lesní.
 

Křížky ve Slavkovském lese

vřes slavkovský lesUnikátní lokalita vřesovišť Národní přírodní památka Křížky leží mezi obcí Prameny a Nová Ves u Bečova na Teplou. Na živiny chudém substrátu se vytvořila specifická rostlinná společenstva s mimořádně vzácnými druhy. Roste zde rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Kromě skalní vegetace rostou na hadcích společenstva keříků, např. vřesovec pleťový nebo zimostrázek alpinský. Pro regeneraci vřesovišť a posílení populace zdejšího endemitu – rožce kuřičkolistého je část území spásávána stádem ovcí a koz. Národní přírodní památka Křížky však bohužel není přístupná veřejnosti.
 

Brdská vřesoviště na bývalých dopadových plochách

Tok BrdyVřesoviště, která vznikla v Brdech na dopadových plochách, jsou nevídaného rozsahu a v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní. Brdská vřesoviště byla vytvořena vlivem odlesnění a dlouholetého působení požárů a mechanického narušení půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti a dvou evropsky významných lokalit: Tok, Jordán a Brda. Nejpůsobivější pohled nabízejí vřesoviště v druhé polovině léta a na začátku podzimu. V tomto období jsou svahy cílových ploch pokryty kobercem kvetoucích keříků vřesu obalených myriádami drobných fialově růžových květů. Mimo vrcholu Tok a blízkého Houpáku můžeme doporučit výlet za vřesem i na Slonovecké hřebeny poblíž Jinců.
 

Alpínská vřesoviště na vrcholcích našich nejvyšších hor

vřes KrkonošeV České republice se alpínská vřesoviště vyskytují pouze v malých ploškách našich nejvyšších pohoří. Klimatické podmínky zde nedovolují rozvoj souvislých porostů dřevin, ale nenáročný vřes si své místo našel i zde, na větrem ošlehávaných místech. Taková místa se nachází pouze v našich nejvyšších horách (jen čtyři lokality v ČR), v Krkonoších (u Luční boudy, Studniční hoře, Přední Žalý, Violík, Sněžné jámy, cesta česko-polského přátelství, Vrbatovo návrší, cesta nad Labským dolem...atp.), v Jeseníkách na Pradědu a Keprníku a na Kralickém Sněžníku.
 

Vřesoviště v Jizerských horách

vřesoviště JizerkyVřes roste v Jizerských horách poměrně hojně. Na polské straně dokonce natolik, že dal jméno devátému měsíci v roce – wrzesień (česky bychom řekli vřesen). A kde ho můžeme najít? Východně od Oldřichova v Hájích se při Polednické cestě setkáte i s místním názvem, který s výskytem vřesu souvisí – vrchem Vřesoviště (662 m n. m.). Hojněji jej potkáte ještě kousek severněji v okolí Koňské hlavy. Nejrozsáhlejší vřesoviště v Jizerských horách se nachází nad Smuteční cestou poblíž chaty Hubertky a Červeného buku. Vzniklo druhotně v zářezu cesty po odtěžení stromů a skrývce zeminy. V náhorní části Jizerek tvoří vřes naopak přirozenou součást vegetace rašelinišť. Okolo původu vřesovce na Malé Jizerské louce se stále vede mnoho dohadů: jde o přirozený původ nebo byl zavlečen se sazenicemi stromů? Ať už je to jakkoli, my se můžeme potěšit pohledem na subtilní stříbřitý keřík s něžně růžovými květy na Vyhlídkové louce u Jizerky, hned vedle dřevěné plošiny.
 

Vřesoviště Bílová v Hostýnských vrších

vřesPřírodní památka Vřesoviště Bílová představuje drobné fragmenty podhorského vřesoviště s jalovci v Hostýnských vrších. Je situována na mírném, převážně jihovýchodním svahu vrcholu Klínec (667,5 m n. m.) v Hošťálkovské vrchovině, v nadmořské výšce 592 až 644 m, u osady Bílová, asi 1,9 km východně od obce Rajnochovice. Jedná se o jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně Hostýnských vrších. Tento biotop se vyskytuje v Karpatské oblasti České republiky jen velmi vzácně. Lokalita dříve patřila k místům, které se využívaly jako pastviny. Od ukončení pastvy ovcí je ale ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami, hlavně smrkem a břízou.
 

Zajímavosti o vřesu, aneb víte, že...

  • vřesPřed používáním chmele se z něho ve středověku vařilo pivo.
  • Vysoce ceněným včelím produktem je vřesový med.
  • Ženy nosívaly kytičku vřesu za pasem jako ochranu před zlými silami.
  • Od věků je tato rostlina využívána v tradiční medicíně, přisuzují se jí detoxikační účinky, pomáhá při zánětech ledvin a močových cest, při dně, revmatismu, uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek.
  • vřesRozšíření vřesu obecného sahá z takřka celé Evropy k Uralu, severní Sibiří se táhne až do Severní Ameriky. Dovezen byl na Nový Zéland, kde se stal jako nepůvodní druh nežádoucí invazní rostlinou.
  • Oproti vřesu zahrnuje příbuzný vřesovec asi 500 druhů rostoucích hlavně v jižní Africe, v České republice rostou pouze 2 druhy.
  • Vřes je extrémista (alespoň z hlediska nároků na vodu) – snese sucho i mokro
  • Často žije v symbióze s houbami (kořeny vřesu).
  • Vědecký název "calluna" pochází z řečtiny – kallýnó znamená „krášlím, čistím“. Z vřesu se odedávna dělala mimo jiné košťata.
Praděd – nejvyšší hora Moravy Příroda

Praděd – nejvyšší hora Moravy

Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou alpských polí.

Jeseníky – hory, které si zamilujete Příroda

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Vrchol Violík v Krkonoších Příroda

Vrchol Violík v Krkonoších

Violík neboli Labský štít (1472 m.n.m) je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska.

Sněžné jámy v Krkonoších Příroda

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Vrchol Houpák v Brdech Příroda

Vrchol Houpák v Brdech

Houpák je jeden z vrcholů ve Středních Brdech. Jeho nadmořská výška je 794 metrů. Unikátnost tohoto místa pramení z jeho využití coby odlesněné cílové dopadové plochy Jordán v dobách, kdy Střední Brdy sloužily jako vojenský výcvikový prostor.

Rezervace divokých koní – Přírodní památka Na Plachtě u Hradce Králové Příroda

Rezervace divokých koní – Přírodní památka Na Plachtě u Hradce Králové

Unikátní přírodní lokalita Na Plachtě se rozkládá na jihovýchodním okraji města Hradec Králové. Kromě vzácných drobných živočichů zde uvidíte také divoké koně, kteří šetrně pomáhají udržovat zdejší travní porosty a tím i životní prostor pro mnohé bezobratlé živočichy.

Národní geopark Barrandien Příroda

Národní geopark Barrandien

Chcete se vydat po dně pravěkých moří? Do vzdálených časů vás přenese Geopark Barrandien, největší geopark v České republice. Geopark není jen zkamenělá minulost. Skrývá v sobě příběhy českých dějin, rozvoje průmyslu a osídlení území. Barrandien je klenotem české geologie a paleontologie.

Rezervace divokých koní v Podyjí Příroda

Rezervace divokých koní v Podyjí

Jedenáct divokých koní našlo domov v Národním parku Podyjí na Znojemsku, kde pomáhají s jejich údržbou a chrání je před zarůstáním. Setkat se s nimi můžete na Mašovické střelnici a Havranickém vřesovišti.

Národní přírodní památka Křížky Příroda

Národní přírodní památka Křížky

Unikátní lokalita vřesovišť Národní přírodní památka Křížky leží mezi obcí Prameny a Nová Ves u Bečova na Teplou. Hadec v podloží uvolňuje do půdy velké množství hořčíku. Mohou zde tak růst jen rostliny, které to vydrží. Některé jsou dokonce těmto podmínkám přizpůsobené a jinde je nenajdeme.

Vrchol Tok – nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje Příroda

Vrchol Tok – nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí Příroda

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka a Roztocký háj – Tiché údolí Příroda

Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka a Roztocký háj – Tiché údolí

Na severozápadním okraji Prahy mezi Suchdolem a Úněticemi leží místo častých výletů Pražanů, PR Údolí Únětického potoka. Toto území společně s PR Roztocký háj-Tiché údolí tvoří velký lesní a lesostepní komplex na okraji hlavního města.

Labská bouda v Krkonoších Ubytování

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Nejvýše položená botanická zahrada v ČR v Prášilech Příroda

Nejvýše položená botanická zahrada v ČR v Prášilech

Sbírku čtyř set narcisů, původní šumavské rostliny či skalničky, trvalky cibuloviny a dřeviny si můžete prohlédnout v Botanické zahradě v Prášilech na Šumavě. Na ploše přes 15 arů najdete přes 5000 druhů domácích i cizokrajných rostlin.

Osada Jizerka v Jizerských horách Památky

Osada Jizerka v Jizerských horách

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník Příroda

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník v Hrubém Jeseníku Příroda

Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník v Hrubém Jeseníku

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník je nejstarší rezervací na Moravě, vyhlášenou na tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903. Rezervace zaujímá vrcholové partie a SZ hřebene Hrubého Jeseníku od trojmezí po Obří skály. Zahrnuje vrcholy Vozka, Keprník a Šerák.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory Příroda

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku Ubytování

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Labský důl – divoké ledovcové údolí Příroda

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Přírodní park Přebuz Příroda

Přírodní park Přebuz

Přírodní park leží v severovýchodní části okresu Karlovy Vary u státní hranice s Německem a připomíná šumavské pláně. Jedná se o cennou přírodní lokalitu, jehož součástí je i přírodní rezervace Malé jeřábí jezero. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami.

Hostýnské vrchy – místo opředené bájnými pověstmi Příroda

Hostýnské vrchy – místo opředené bájnými pověstmi

Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí Východní Moravy. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény.

Testovací pěchotní pevnost a dělostřelecká střelnice Jordán Památky

Testovací pěchotní pevnost a dělostřelecká střelnice Jordán

Testovací pěchotní srub 'CE' Jordán byl postaven v roce 1936 ve vojenské střelnici Jince – Brdy a sloužil k pokusnému ostřelování a k výcviku posádek TO. Časem by zde mělo vzniknout malé muzeum.

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi Příroda

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice Příroda

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: nové vyhlídky a místa, která změnil kůrovec

Kůrovcová kalamita, kůrovec aneb lýkožrout smrkový, lesní cesty rozryté těžkými stroji a obrovské skládky dřeva: to je něco, s čím se v posledních letech seznámil každý cestovatel. Kalamita je ale už na ústupu a postižená místa se znovu začínají zelenat. Někde dokonce „díky“ kůrovcové kalamitě objevujeme výhledy a zajímavosti, které zůstávaly našim očím skryté. Kde?
Příroda

Udělejte si výlet k nejbizarnějším skalním útvarům

Patříte k milovníkům výletů do přírody? Pak vás určitě potěší tipy za bizarními skalními útvary. Kokořínské pokličky nebo Čertovy hlavy asi znáte, ale víte, kde hledat Sedm chlebů, kamenné sfingy, Sloní skály nebo Napoleonovu hlavu? Tipy na tato a další místa vám přináší portál Kudy z nudy.
Příroda

Kam na nejkrásnější květnové výlety a procházky v Česku?

Láká vás představa májového prosluněného dne, který si užíváte na procházce přírodou? Naplánujte si, kam se vypravíte! Teplé květnové dny lákají k výletu po krásných místech naší republiky. Naše tipy vás nenechají jen tak sedět doma, ale vytáhnou vás ven do parku, na naučnou stezku i za zajímavou květenou.
Příroda

Ledoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti nejspíše nedostojí

Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu. Letos to ale po dle norské předpovědi vypadá, že si letos všichni "zmrzlí" vezmou dovolenou – týden, který obvykle bývá ve znamení ledových mužů a dešťové Žofie by měl být přívětivě teplý.
Příroda

Kde si užít nejkrásnější východy slunce?

Přivítejte krásný den pohledem na vycházející slunce! Je to jeden z nejkrásnějších pohledů, který po tmavé noci přináší naději krásného dne. V dnešních tipech vám představíme místa, odkud bude vycházející slunce působit nejmagičtěji. Vyrazte přivítat slunce na kopce, vršky a vrchy, a nezapomeňte si s sebou foťák. První ranní paprsky jsou totiž velmi fotogenické. Víte, že Mezinárodní den Slunce se slaví každoročně 3. května? Jedním z hlavních důvodů proč si připomínáme tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé.
Příroda

Májové tradice: Proč se líbat pod rozkvetlou třešní, stavět májky a sypat chodníčky lásky?

Líbat se samozřejmě můžete všude kde vás napadne, ale tradice prvomájových polibků přesto každý rok velí vyhledat kvetoucí třešňové stromy. Kde najdete ty nejkrásnější třešně pro pěkné jarní políbení a kam se vypravit na romantické výlety se svou láskou za dalšími májovými tradicemi? Na Kudy z nudy máme pár skvělých prvomájových tipů!
Příroda

20 tipů, kam v Česku za exotikou

Užijte si světové zážitky v Česku! Utéct od každodenní rutiny a starostí a užít si nevšední exotické zážitky můžete i u nás doma. Máme pro vás 20 skvělých tipů na exotické zážitky jako z druhé půlky zeměkoule, které prožijete je přímo u nás doma. Vydejte se za světovým zážitkem třeba už dnes!
Příroda

30 tipů na výlety za pověstmi

Vydejte se do tajemných zákoutí české a moravské krajiny, která od pradávna vzbuzovala v lidech zvědavost a podněcovala jejich fantazii. Poznejte místa opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vypráví z generace na generaci.
Příroda