Kostel Zvěstování Panny Marie Na Slupi se šikmou věží

Císař Karel IV. povolal z Florencie řád Servitů (Služebníků Panny Marie) a na místě zvaném "Na Trávníčku" založil ve svátek Zvěstování Panny Marie (den 24. 3. roku 1360) klášter. Jako místo působení jim určil pozemek při starším mariánském kostelíku v dnešní ulici Na Slupi. Dnes již těžko uvěřit, že zde bývalo klidné, romantické údolíčko plné zeleně a s průzračným potokem, dnešním Botičem. Na příkaz krále českého a císaře římského zde vyrostl nevelký konvent. Zároveň servité vybudovali nový gotický kostel Zvěstování Panny Marie.

Roku 1420 Husité údajně v zabarikádovaném chrámu ukončili existenci této kapituly upálením 60 zde shromážděných Servitů. Zdejší chrám pak po léta ležel spálený v rozvalinách. Teprve po třicetileté válce se sem Servité vrátili. Obnova kláštera a barokizace kostela trvala až do roku 1726. 

Roku 1783 však klášter zrušil rakouský císař Josef II., chrám byl odsvěcen a byli v něm umístěni dělostřelci. Chátrající kostel se dočkal oprav až v polovině 19. století z milodarů věřících. Zároveň došlo k doplnění vnitřního zařízení a v roce 1856 k opětovnému vysvěcení. Úpravy v pseudogotickém slohu řídil arch. Bernard Grueber. Chrám byl znovu vysvěcen v roce 1995 a využívá jej Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku.
 
Gotický chrám tvoří prostá stavba se čtvercovou lodí, pětibokým presbytářem a v průčelí se štíhlou věží. Unikátní je zde ústřední síňový prostor. Je sklenut na jediný středový útlý sloup, na který navazují žebra klenby. Subtilní hranolová věž kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku umístěná v průčelí kostela je vysoká 38 m a přechází v horní části do osmihranu. Její čtyři patra jsou nestejně vysoká, s gotickými okénky. Zakončení věže je jehlancovité. Mezi všemi pražskými věžemi tvoří primát v tom smyslu, že je nejvíce odkloněná od svislice, plných 63 cm.