Divoká Orlice – divoká řeka z Orlických hor

Divoká Orlice pramení v Polsku a na horním toku tvoří v délce kolem třiceti kilometrů státní hranici mezi naší republikou a Polskem. Řeka protéká Orlickými horami, protíná Žamberskou pahorkatinu a v Třebechovické tabuli se spojuje s Tichou Orlicí.

U Zemské brány, kde tok musel přetnout snížený hřbet Orlických hor, se řeka obrací k jihu. Pod Kláštercem nad Orlicí byla v letech 1932 až 1938 vybudována přehradní nádrž Pastviny se zděnou 43 metrů vysokou hrází, která se využívá k výrobě elektrické energie, zadržování přívalové vody a rekreaci. V kotlině pod Kapelským vrchem protéká Žamberkem s renesančím zámkem a rozsáhlým anglickým parkem. Řeka teče klidnějším tokem k Bohusové, kde se údolí zužuje v hlubokou rokli v žulovém masivu a tvoří četné peřeje. V mohutném meandru (Litický oblouk) se na strmém ostrohu vypíná hrad Litice. Níže po proudu leží v údolí řeky u obce Potštejn zříceniny gotického hradu. Poté se tok zklidňuje a plyne k Doudlebům, jedné z nejstarších osídlených osad ve východních Čechách, při soutoku se Zdobnicí. Ozdobou Doudleb je renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou. U Kostelce nad Orlicí je řeka nadržována několika jezy. Ve městě se zachovala dvě šlechtická sídla, raně barokní zámek ze 17.století a novější empírový zámek z 19.století s anglickým parkem. U Alberchtic ve výšce 247 m n.m. ústí zprava do Orlice.
 

Informace pro vodáky:

Horní tok Divoké Orlice k přehradě Pastviny bývá sjízdný v období tání v březnu a dubnu. Pod přehradou je průtok závislý na manipulaci na hrázi. Ideální je alespoň 15 m³/s, což také postačuje pro splutí Litického oblouku. Pro horní tok se můžete také orientačně řídit stavem 60 cm na vodočtu v Klášterci a pro úsek z Litic již uvedeným průtokem, nebo stavem 40 cm na vodočtu v Liticích, nebo 80 cm v Kostelci. Z Potštejna či Doudleb bývá Divoká Orlice sjízdná téměř celý rok. Zkušená posádka může sjet řeku i na otevřené lodi, ale určitá znalost techniky je nezbytná a většinu jezů je vhodné přenést.

Řeka protéká CHKO Orlické hory v horní části a zároveň je celá označována jako přírodní park Orlice, kde je nutné dodržovat příslušná pravidla. Od Potštejna se řeka začíná pomalu uklidňovat, i když se až do Doubleb vyskytují peřeje do WW I-II. Horní tok je jednodenní výlet, od přehrady lze vybrat víkendové putování.

Oblíbené úseky Divoké Orlice:

Divoká Orlice je během léta sjízdná většinou z Kostelce nad Orlicí, kde je i velký autokemp, případně o něco výše od Záměla. Víkendové putování je vhodné spojit se spojenou Orlicí, což je celkem 40 km. Na celé této trase je jen jediný jez a to díky vyhlášené přírodní památce.

• Trčkov – Zemská brána 28 km, obtížnost WW I+ (na jaře)
• Zemská brána – Klášterec nad Ohří 5 km, obtížnost WW II+ (na jaře)
• Horní úsek, který je splavný pouze krátce z jara během tání, se končí v Klášterci, protože následuje Pastvinská přehrada s dlouhým přenášením hráze. I pod přehradou je řeka velmi zajímavá, ale voda zde bývá zcela výjímečně.
• Litice – Potštejn 8,5 km, obtížnost WW II- (voda velmi výjimečně, pár dnů v roce se přehrada upouští). Pod přehradou voda zde bývá zcela výjímečně. Pod hradem v Liticích se zahlubuje řeka do lesnatého údolí a pokračuje přes Litický oblouk s vyšším spádem až do Potštejna.
• Potštejn – soutok s Tichou Orlicí 26 km, obtížnost WW I – ZWC. Sjízdný úsek po celý rok. Od Potštejna se řeka začíná pomalu uklidňovat, i když se až do Doubleb vyskytují peřeje do WW I. Klasicky letní úsek začíná od Záměla nebo až z Kostelce nad Orlicí a pro vícedenní putování se využívá pokračování po spojené Orlici.