Úvod > Aktuality > Legenda jménem Mariánská Týnice
Památky

Legenda jménem Mariánská Týnice

  • Vydáno21. srpna 2019
Krajině Kralovicka vévodí červenobílá majestátní budova s impozantní kopulí, stojící na mírném návrší: Mariánská Týnice, sídlo Muzea a galerie severního Plzeňska. Její osud je neuvěřitelný: Santiniho velkoryse rozvržený barokní areál se napřed proměnil v ruinu na odstřel, ale během posledních desetiletí znovu povstal ze zapomnění a nyní se dokonce dostavuje podle původních plánů.
Překrásný barokní areál v Mariánské Týnici s poutním kostelem, ambity a proboštstvím nechal na návrší nad Kralovicemi postavit opat plaského cisterciáckého kláštera Eugen Tyttl podle projektu mistra české barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho. Santiniho plány byly skvělé a smělé, ovšem stavba se protáhla na více než půl století. Pro Metternichy, vládnoucí na plaském panství po zrušení kláštera za josefínských reforem, nebyla Mariánská Týnice nijak zajímavá. O její údržbu se příliš nestarali a bývalý klášter zvolna chátral.
 

Zázrak se zříceným chrámem

Na začátku 20. století se o Mariánské Týnici psalo jako o obrazu zármutku a zmaru: chrám zůstal opuštěný a jen budova proboštství prý sloužila za panskou hájovnu, v tichých celách mnichů hnízdili ptáci, refektář se proměnil v sýpku a nádherně malované ambity rajského dvora se staly skladištěm obilí, sena a slámy. A to tehdy ještě nikdo netušil, že v roce 1920 se zbortí chrámová kupole a část kleneb.

Od poloviny 20. století v Mariánské Týnici sídlí dnešní Muzeum a galerie severního Plzeňska. Rekonstrukce se začala chystat již v sedmdesátých letech, zázračnou proměnou však Mariánská Týnice prošla až v na přelomu tisíciletí. Ze zdevastované ruiny se stala obdivovaná památka, jedna z nejkrásnějších na Plzeňsku. Za vidění nestojí jen překrásná barokní architektura či rajský dvůr s ambity, skvělé místo k odpočinku a tichému zamyšlení, ale i muzejní expozice, věnované historii severního Plzeňska, národopisu, vývoji tradičních řemesel a zemědělství na venkově. Že i litinová kamna mohou být obdivuhodným uměleckým dílem dokládá expozice plaského železářství a litiny. Další lákadla představují tvůrčí dílny, koncerty nejen klasické hudby, přednášky, besedy a krátkodobé výstavy.
 

Dostavba barokního skvostu

Nová kupole byla nad chrámem Zvěstování Panny Marie vztyčena teprve v roce 2005, stejnou metodou a ze stejného materiálu jako kdysi za Jana Blažeje Santiniho. Až budete stát pod ní a hledět vzhůru k lucerně, nad vámi bude téměř šedesát metrů vysoký prostor – zkrátka tolik, že by se sem téměř vešla celá Petřínská rozhlednaPraze.

Z původního vybavení kostela se dochovalo jen málo, například rokokový oltář, opatské křeslo Eugena Tyttla, iluzivní architektonická kulisa hlavního oltáře se čtyřmi iluzivně malovanými figurami řádových patronů cisterciáků a čtyři malované kartuše; výmalba kupole je nová.

Obnovu poutního místa symbolicky završí dostavba východního ambitu, na který plaským cisterciákům chyběl v 18. století čas i finance. Dokončení Mariánské Týnice zahrnuje kromě druhého ambitu také obnovu tří mariánských kaplí a uzavření východního ambitového dvora; vznikne tak zázemí pro další kulturní a společenské aktivity zdejšího Centra baroka. S dokončením stavby se počítá patrně v roce 2020, symbolicky sto let po zřícení kupole.
 

Třikrát Santini

Dostavba Mariánské Týnice začala slavnostním poklepáním na základní kámen loni na jaře. Staví se ze speciálně vyrobených ručně pálených cihel a podle původních technologií, jen s využitím dnešního nářadí a zkušeností – a samozřejmě s úctou i respektem k Santiniho architektuře.

Otvíracích dob Muzeua v Mariánské Týnici se dostavba dotkne jen nepatrně, takže se denně mimo pondělí můžete přijet podívat například na expozici Baroko a jeho svět. Santiniho stavby na Plzeňsku, zejména pak na území někdejšího plaského kláštera, tu jsou představeny ve formě atraktivních modelů.

Stavbě Mariánské Týnice u Santiniho časově i myšlenkově předcházel projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, zvaného U Kajetánů v Nerudově ulici v Praze. Naopak týnický projekt s centrálním půdorysným schématem architekt lehce využil u dalších staveb, a to zejména u kostela sv. Václava ve Zvoli a poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách.
Barokní cyklotrasy na Plzeňsku

Barokní cyklotrasy na Plzeňsku

Barokní cyklotrasy na severním Plzeňsku se klikatí malebnou krajinou Plzeňského kraje. Po krásách přírodního a kulturního charakteru si můžete odpočinout u deseti barokních odpočívadel, která jsou zasazena do krajiny. Středobodem cyklotras jsou Plasy, kde začínají tři okruhy s různou obtížností.

Naučná stezka cesta jediného boha Potvorov – Mariánská Týnice

Naučná stezka cesta jediného boha Potvorov – Mariánská Týnice

Hlavním motivem celé stezky je křesťanství, seznamuje návštěvníky s dějinami křesťanství, rytířských a mnišských řádů. Stezka začíná v Potvorově, odtud vede přes Bílov a Červenou horu až do Mariánské Týnice.

Mariánská Týnice – Muzeum a galerie severního Plzeňska

Mariánská Týnice – Muzeum a galerie severního Plzeňska

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

Svatojakubská stezka v České republice – přehled všech tras

Svatojakubská stezka v České republice – přehled všech tras

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Další aktuality

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Plzeňském kraji

Patříte k milovníkům volného pohybu v přírodě, ke kterému patří i kempování? Naplánujte si dovolenou v těch nejlepších kempech Plzeňského kraje. Ve výběru portálu Kudy z nudy najdete útulné chatky, luxusní apartmány, vodáckou klasiku na Berounce i rodinné kempy u rybníků a koupališť. Letošní léto v kempu bude nezapomenutelné!
Plzeňský kraj | Ubytování

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kde najdete pohádková pekla? Poznejte kaolinové doly v Nevřeni, Pekelné doly a Pusté kostely

Znáte naše filmová pekla? V Nevřeni na Plzeňsku je otevřena bránu do pekla, kterou poznají ti z vás, kteří viděli pohádku Čertí brko. Navíc se můžete podívat i do dalších pekelných tlam, a to na Českolipsko, do podzemních prostor v údolí Svitávky, které proslavila pohádka S čerty nejsou žerty.
Plzeňský kraj | Památky

Zelený mok v městě piva, aneb tipy, kde ochutnáte v Plzni velikonoční speciály 2024

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy, kde ochutnáte zelená piva v Plzni.
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Unikátní světecká jízdárna se po 23 letech rekonstrukcí otevřela turistům

Týden před začátkem nové turistické sezóny 2024 se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun a trvala celkem 23 let. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě. Turisté si ji budou moci prohlédnout v rámci pravidelných, komentovaných prohlídek.
Plzeňský kraj | Kultura