Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.
Již v 18. století zde byl v činnosti lom, ve kterém byla odhalena jedna z nejkrásnějších ukázek
sloupcové odlučnosti čediče u nás. Pěti až
šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř svislé. Jsou až 15 m dlouhé a mají 20-40 cm v průměru. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván
Kamenné varhany. Varhany vznikly při
tuhnutí magmatu.
Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách, dobře známým i geologům v zahraničí. Z
vrcholu je skály pěkný výhled na
Kamenický Šenov a okolní kopce. Pod skálou se nachází malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a plní jej srážková voda. Na jihovýchodním úpatí Panské skály stojí
Mariánský sloup, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739.
Panská skála a geologie
Panská skála je v rámci celého světa unikátní světově příklad
pravidelné sloupcové odlučnosti lávového výlevu
olivinického bazaltu z období
třetihor (neogenu). Ve třetihorách, v době alpínského vrásnění, došlo na našem území k bouřlivé vulkanické aktivitě – vznikly vulkány
Českého středohoří,
Doupovských hor a také mnoho osamělých sopek ve východních, severních, západních a středních Čechách. Reliéf
podloží Panské skály v době výlevu nebyl zcela rovinný, vymodelovala jej předchozí eroze a byl zarovnán teprve vytékající lávou, která prorazila
vrstvami druhohorních sedimetů. Tak, vznikly sloupce vějířovitého tvaru. Čedičové
magma vystoupilo z podloží (z hloubky věrší než 30 km) cca před 25 miliony lety, ale
nikdy nevyteklo na povrch, zůstalo v přívodním kanálu. Žhavé magma chráněné pod povrchem
vychládalo velice pozvolna, čímž začala vznikat typická čedičová odlučnost, kterou je možné dnes pozorovat (čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování).
Tvar sloupců je dán krystalizací a smršťováním horniny. Chráněné jsou svislé pěti až šestiboké sloupce, které dosahují délky až 12 metrů a jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan.
U Panské skály se do konce 19. století
intenzivně těžilo, protože po pravidelných čedičových sloupech byla velká poptávka v zahraničí (zvláště v Nizozemí, kde se používaly při stavbě hrází). S postupnou těžbou by Panská skála určitě zanikla, o její
zachování se zasloužila celá řada osobností včele s
Josefem Emanuelem Hibschem.
Jak se k Panské skále (Kamenným varhanům) dostat
Panská skála se nachází
na okraji Kamenického Šenova, pěšky sem z parkoviště (cca
1, 5 km) dojdete během pár minut. K útvaru vede mnoho turistických značek také z
Nového Boru nebo
České Lípy. Z
Kamenického Šenova vede ke skále také cyklostezka Varhany. Skála je volně přístupná po celý rok.
Těsně u skály bylo vybudováno
větší parkoviště, kde se také nachází informační centrum.
Kdo si chce udělat
pěknou procházku, může sem
vyrazit z České Kamenice před Břidličný vrch, Dolní Pysk, Šenovský vrch a
Kamenický Šenov (celkem 9 km). Zpět se dá jet autobusem nebo vlakem.
Panská skála ve filmu
Panská skála prostě k pohádkám patří. Zahrála si v Pyšné princezně (1952) , filmové pohádce Zvon Lukáš (2002) a Světlo lásky (1990).
Další kamenné varhany v krajině