Rozsáhlou retrospektivní výstavu Jana Grimma, která představuje soubor bezmála 140 obrazů a kreseb, připravila ve spolupráci se Strahovským klášterem a Winternitzovou vilou Ivana Grimmová, která výstavu kurátorsky koncipovala jako volný sled životní dráhy svého manžela.
K vidění je tak výjimečný soubor mnohdy poprvé vystavených děl. U příležitosti výstavy, která probíhá na dvou místech (
Strahovský klášter a
Winternitzova vila) v Praze od 7. 4. – 30. 5., vychází retrospektivní katalog autora.
Základ vystavené sbírky tvoří malby a kresby, které jsou signifikantní svým
dramatickým, vnitřně přesvědčivým výrazem expresivně realistické malby.
Mimo obrazů, již dříve prezentovaných na samostatných nebo skupinových výstavách, je prezentována i
lyrická, niterná tvorba, která zůstávala ukryta v Grimmově ateliéru. Celek expozice doplňují
poprvé vystavené návrhy pro realizace v architektuře, které nastiňují způsob myšlení umělce při zpracování témat ve složitém materiálu.
Po vystudování Akademie výtvarných umění v Praze se Jan Grimm stal
představitelem linie expresivní figurace, která v rámci umělecky silné generaci 70. let navazovala na předválečnou českou tradici umění. Tato generace se ve svém malířském zápasu rozhodla pro expresionistické přijímání světa se silným důrazem na kontrast, grotesknost až konfliktnost. Druhý názorový okruh, Grimmovi bližší, věnoval více pozornosti uchování řádu klasických hodnot moderního umění i hledání způsobů jak vyjádřit subjektivní prožitek.
Kromě děl klasického formátu se Jan Grimm zabýval i monumentálními realizacemi v architektuře. Mezi nejznámější práce ve veřejném prostoru patří
17metrová skleněná mozaika umístěná v metru stanice náměstí Republiky, další z kamene a cínu, z roku 1991,
ve stanici metra Skalka, sgrafito v hokejové hale na Výstavišti v Praze,
nástěnné malby monumentálních rozměrů v tehdejším Paláci kultury a v nemocnici Na Homolce.
V monografii malíře Jana Grimma jsou krom jiného editovány statě z novinových zpráv, recenzí, katalogů a dokumentů, které tak vytvářejí ucelený sled a objektivní pohled na životní, výtvarné a kulturní aktivity, s akcentem na jeho litoměřické období, kam se v 90. letech z Prahy přestěhoval a kde až do konce svého života působil jako kulturní ikona a organizátor kulturních akcí s přesahem do vysokého umění.
Winternitzova vila – otevírací doba: Ne – Pá: 10.00-18.00
Zavřeno: 1.4.
Ambit Strahovského kláštera – otevírací doba: Po – Ne: 9.30-11.30, 12.00-17.00
Zavřeno: 1.4.